Pátek 1.4.2011

2. duben 2011 | 18.36 |

Dnes jsem se ráno potkala s Élodie. Autobus 8 nám ujel, a tak jsme šly kousek pěšky na další zastávku, kam jezdí autobusů více. Mezitím se konverzace točila okolo mých dojmů z absolvovaných školních výletů, mých plánů na červen (návrat do Prahy) a také hudby, kterou posloucháme. Myslím, že ona perfektně zapadá do francouzského průměru – pop, r'n'b, možná nějaké trochu techno, rap... Bohužel, na metal tu moc lidí netáhne.

Začínali jsme ekonomií. Hned na začátku hodiny se profesorka rozčílila a křičela na celou třídu. Měla jsem za to, že důvodem byl pozdní příchod několika studentů (a vzpomněla jsem si na naší chemikářku, která vyhrožovala, že bude třídu zamykat, aby se tam opozdilci nedostali). Při obědě mi však Raphaël vysvětlil, že šlo o trochu něco jiného: měli totiž odevzdat nějakou práci, kterou neměli vytištěnou, a proto se zdrželi (šli ještě do CDI), ovšem o odevzdání téhle práce věděli už před 2 týdny, a tak nemuseli tisknout nutně až dnes ráno... To je logické. A já si oddechla, že mě se to (snad) netýká.

Další byla matematika. Nejprve jsem při pohledu na učící se spolužáky dostala strach, že se chystá nějaký test, naštěstí se to ukázalo jako planý poplach. Příklady jsem opět měla spočítané raz dva, a když se mě po hodině Raphaël ptal, jestli pro mě ta matika není moc těžká, začala jsem mu vykládat o komplexních číslech a o tom, že existuje zákeřné "i" (imaginární číslo), které na druhou dává -1! To je teprve složitá matika!

Po půlhodince v CDI, kdy jsem se zkusila začíst do nějakého finského románu (ve fr. pochopitelně), (ovšem s konstatováním, že ta knížka je pro mě ještě moc těžká na čtení, jsem ji opět odložila), jsme vyrazili do jídelny. Před vchodem se na mě Raphaël otočil a vybafl, že dneska jdu na oběd s jeho kartičkou, aby mi splatil to včerejší panini. Ani náhodou! Zklamaně dodal, že prý tedy příště! To ještě neví, jak jsem tvrdohlavá... A hlavně, pokud má potřebu se mi za něco odměnit, pak je tu vždycky možnost mi ukázat zajímavosti ve městě, že ano? Nebo včera při výletě jedna spolužačka prohlásila, že by od něj potřebovala kurzy angličtiny. Takže já bych třeba měla kurzy francouzštiny? Ještě si tak dodat odvahu a něco v tomhle smyslu mu jasně sdělit, protože jsem se smířila s tím, že jinak to nepochopí.

V poledne jsem se zastavila u Stéphanie a pak vyrazila na odpolední francouzštinu. Stále ještě se hrabeme v té jedné divadelní hře! Tak jsem si zvládla vymalovat část svých desek, ve kterých nosím papíry, naučit se pár slovíček z finštiny, chvíli nepřítomně koukat z okna a na pár okamžiků také dávat pozor, až jsme konečně byli propuštěni.

Ovšem před třídou Raphaëla odchytil jeden spolužák, že ho k něčemu potřebuje. Tak se mi omluvil, že jde se spolužákem něco kopírovat do CDI a popřál mi hezký víkend. Duchapřítomně jsem mu přání oplatila a smířeným hlasem potichu pronesla ono slovo vysvětlující vše nevysvětlitelné: "CHLAP!"

Cestou domů jsem se ještě stavila v Intermarché, kde jsem si mimo jiné koupila také balík chipsů, taková nezdravá odměna, já vím... Odpoledne jsem ještě stihla něco málo ze ZSV, přidat také nějaký ten článek na mé nové stránky, chvíli konverzovat s jedním Francouzem, se kterým jsem si začala psát už o letních prázdninách. Naštěstí ten byl zvyklý na to, že mi francouzština moc nejde a zdá se potěšen mým pokrokem. Respektive mě hned začal učit, no ne přímo nadávky, ale taková slovíčka typu "kravina", co úplně běžně ve slovníku nebývají. Tak ještě vlastnosti sacharidů jako pohádku na dobrou noc a... sladké sny.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Pátek 1.4.2011 andrea* 03. 04. 2011 - 12:49