Středa 20.4.2011

21. duben 2011 | 19.25 |

Dneska jsme začínali hodinou španělštiny. Z posledního testu mám 9/20, což na to, že jsem se na jakoukoli přípravu úplně vykašlala, je myslím slušný výsledek. Ani učitel nevypadal nijak zvlášť nespokojeně a hlavně, co se španělštiny týče, je důležité, zda stačím své české třídě. A to myslím zatím splňuji.

Následovala angličtina, kde jsme pokračovali se sledováním onoho filmu o konci Apartheidu. Kromě toho po prázdninách máme psát nějakou esej na téma: kdo mě v životě inspiruje. No to fakt nevím, koho jenom vybrat? Navíc každý jiným způsobem (rodiče – chování, Joseph Gordon-Levitt a Tarja Turunen – umění a odhodlání jít za svými sny, dělat práci, která mě těší...).

Třetí hodinu byla matematika a slíbený test. Myslím, že něco málo jsem tam lehce zkonila, ale ve finále by to nemuselo být tak hrozné. Dozvíme se po prázdninách. Přinejmenším jsem byla hotová jako první, alespoň v něčem tu vynikám...

Pak jsme s Raphaëlem zašli do CDI. On mi pomohl okopírovat můj pas pro Stéphanii (zítra musím ještě Nadie okopírovat občanku, protože ona si to nemá kde udělat) a pak se omluvil, že si chce opakovat. No jo, dneska ho totiž čekala zkouška tzv. "Bac blanc". De facto maturita z francouzštiny, která se tady skládá o rok dřív než z ostatních předmětů. I když mám pocit, že tohle ještě nebyla úplně finální zkouška.

Před polednem jsme se vydali do jídelny a poté opět do CDI. Já jsem si z nudy vytáhla blok a dala se do přepisování důležitějších poznámek do svého nově koupeného sešitu. Hodina utekla jako nic a nadešel dějepis. No paráda, já a moje skupinka (Raphaël a Zara) jsme dnes měli prezentovat náš úkol na téma symboly a ideologie totalismů před II. světovou válkou. Jenže oni oba dva měli svou zkoušku odpoledne, a tak jsem na to zbyla úplně sama. Sice ke mně profesorka musela dvakrát přijít a přečíst si mé poznámky, protože jsem si zas vymýšlela unikátní výslovnost (trochu jim ten jazyk inovuju...). Ve finále to snad nebylo zas tak špatné, spolužáci se stejně celou dobu bavili, tak mě nikdo za nic nekamenoval...

Bohužel to však znamenalo, že jsem se domů musela vydat sama. Neměla jsem tušení, kdy Raphaël skončí... Alespoň mi hned jela 8 a za pár minut jsem byla v domě Steph. Ta mi také dala nějaký papírek, se kterým mám jít na poštu, požádat je tam o radu a s pomocí toho přes kartu na její účet nějak zaplatit ty prázdniny. No uvidíme zítra, jak to všechno dopadne...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře