Neděle 8.5.2011

11. květen 2011 | 19.00 |

Dneska jsem vstávala tvrdě na 8. (No zítra to bude ještě tvrdší). Chvíli jsem si četla a pak začala svůj ranní rituál (koupelna, cvičení, úklid pokoje, snídaně...). Napsala jsem něco málo z fyziky a pak se pustila především do studia jazyků. Našla jsem si tu stránku, co mi včera posílala Andrea, a zkoušela si rozšířit svojí slovní zásobu ve francouzštině a finštině. Náhodou jsem tam také našla odkaz na další stránku, kde jsem pas strávila většinu dne. Je psaná v angličtině a sdružuje všechny (kdo na ní narazí), kdo se chtějí učit cizí jazyky, což probíhá dvěma způsoby: chat s cizinci, nebo vyplňování různých cvičení, která vám potom rodilí mluvčí, jež jsou též uživateli té stránky, zkontrolují a okomentují. Hned se musím pochlubit, že jsem dnes dostala pochvalu od jedné Finky. Bylo to vůbec poprvé, co kdy nějaký Fin slyšel mé nešťastné pokusy o promluvu v jejich jazyce (i když jenom formou nahrávky na internetu). O to víc mě to samozřejmě těší a dodává mi to chuť učit se dál.

Ale abych nemluvila jenom o tomhle (mimochodem už jsem si tam zvládla najít novou "kamarádku", opět z Norska, já ty seveřany přitahuju!). V poledne přišla na návštěvu babička. Přinesla nám vynikající jahodový koláč, po kterém se jenom zaprášilo! Také jsem dnes ochutnala chřest (jestli jsem to správně přeložila). No, zelenina jako každá jiná, chuť nepříliš výrazná, ale když si nedáte pozor, šťáva teče všude.

Odpoledne jsem se sice chtěla podívat na Forresta Gumpa, ale nějak nevybyl čas, vzhledem k tomu, že jsem asi 2 hodiny nakonec chatovala s jedním Francouzem z Nice (který mimochodem navštívil Prahu a soucítil se mnou, když jsem mu líčila, co jsem se tu o své zemi od svých spolužáků už dozvěděla). Pak jsem také stihla jednomu Španělovi zkontrolovat jeho první pokusy o češtinu a konstatovala jsem, že mu rozumím, ale jeho přízvuk (jako znělou vyslovuje každou předposlední slabiku, jak je tomu ve španělštině), zní v češtině trochu legračně (ale to jsem mu pochopitelně neřekla). Stejně obdivuji kohokoli, kdo má chuť se ten můj složitý mateřský jazyk učit. A díky těmhle lidem už také nemám takový mindrák z toho, že jsem se nenarodila jako Angličanka. Vždyť díky češtině rozumím celým 10 miliónům lidem na Zemi, ani to není nezanedbatelné číslo! (A třeba těch nadávek, co čeština zná, víte, jak je potom takový chudák Francouz omezený, když zná jenom "merde"? Co všechno v češtině začíná na pr-, hm?).

A zase mluvím jenom o jazycích. Ještě to není moje práce a už nejsem schopná psát o ničem jiném. Jo, když jsme u toho psaní, poslední dobou mě to nějak drží a dokonce jsem zaujala několik nových čtenářů! Jenom ty úkoly by se ideálně mohly psát samy. Sice zbývají ještě čtyři týdny, ale už teď je má česká škola mou noční můrou! Nezbývá mi, než vám (si) popřát sladké sny!

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře