Úterý 10.5.2011

11. květen 2011 | 19.05 |

Dnes už se mi vstávalo podstatně lépe, navíc se mi zdál nějaký dlouhý a komplikovaný sen. Zvládla jsem v něm navštívit Švédsko, získat tam další dva přátele, pak sledovat, jak rukou nějakého Rusa chudáci Švédové umírají a pak ještě toho Rusa utěšovat, že chápu, proč to udělal. Už mi z toho hrabe, akorát nevím z čeho :-)

Zkrátka a dobře, naladěná mnohem lépe než včera jsem se vydala do školy. Aby to nebylo tak jednoduché, když jsem nastupovala do druhého autobusu, byla tam nějaká paní, které se udělalo špatně. Já jí bohužel pomoci nemohla, takže jsem následovala skupinku dalších spěchajících studentů, kteří vystoupili a odchytili jiný autobus. Naštěstí jsem do školy přišla včas.

Začínali jsme dvouhodinovkou biologie, trochu nuda. Zvlášť ty dvouhodinovky mě ničí, příliš dlouho jedno téma! Něco málo jsem si zapsala, něco málo strávila sněním a tvorbou japonské poezie, respektive pokusem o to (ještě nemám odvahu to jednomu Japonci, co se učí česky, dát ke kritice, mám strach, že mě rozcupuje).

Když jsem se šťastně dožila konce biologie, následovala dvouhodinovka ekonomie, ještě horší! Díky tomu jsem zvládla vymyslet děj další kapitoly Lyrgina a Kerin, pokračování dalšího "románu", který jsem začala psát, a ještě povídku jako příspěvek k "Pisálkům na téma...", taková akce na tom mém literárním webu, jednou za čas se nadhodí téma a ostatní na to mají něco napsat (báseň/povídka/úvaha, cokoli). Myslím, že to současné je zajímavé: Před bouří je vždycky ticho. Spíš mám problém vybrat jenom jeden literární útvar, který na toto téma stvořím.

Naštěstí si profesorka všimla, že jsme nějací přešlí, tak nás pustila o pět minut dřív. Super, protože v úterý nás naopak vždycky zdržuje a já nemám moc času na oběd. Dnes jsem to měla v klídku. Navíc jako entrée byl dobrý okurkový salát, hlavní jídlo ryba s hráškem, k tomu jsem si dala klasicky bílý jogurt slazený a ještě nějaký jablečně-skořicový, no prostě mňamka. A žádný Raphaël, který by mě znervózňoval tím, že by dojedl za poloviční čas.

Ještě mi zbylo pár minut na čtení a potom jsem se vydala na dnešní poslední hodinu – angličtinu. Ta byla taková odpočinková, chvíli jsme se dívali na ten film o JAR, ale pořád jsme se nedobrali konce, takže snad zítra. (Což mi připomíná, že já si pořád ještě nenašla čas zhlédnout toho Forresta Gumpa ve fr.).

Odpoledne jsem se vydala do domu Steph. Předsevzala jsem si, že se budu více věnovat škole. Dneska jsem měla španělské odpoledne. Zvládla jsem i něco málo z dějepisu do fr. školy a také si udělat pořádek v papírech, už jich tu mám pěknou hromadu – všechno možné (testy atd.).

Samozřejmě jsem nějaký čas opět strávila chatováním s cizinci a také zvládla pomoci pár zoufalcům učit se můj jazyk. No dobře, ve skutečnosti ty lidi obdivuji. Nejlepší bylo, když jsem narazila na nějakou Francouzku, dlouze jsem jí rozepsala, co všechno řekla špatně (hodnotila jsem totiž namluvený text) a na závěr jí sdělila, že mám s francouzštinou stejné problémy, akorát naopak (tedy ona není schopná vyslovit české "r", já zas nikdy nedám to francouzské atd.). Také mě potěšila její odpověď, že prý kdyby psala česky tak dobře jako já francouzsky, byla by velmi, velmi spokojená. No jo, ale u mě po těch 4 měsících tady, se to předpokládá, ne-li vyžaduje! Ale i tak to potěší, že jo?

Tak ještě nějaké opakování na zítřejší testy, něco málo z chemie (aby se neřeklo) a hurá do postele prokousávat se Connollyho románem. Dobrou noc.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře