Sobota 12. 7. 2014

12. červenec 2014 | 19.14 |

Tak tu máme druhý den. Pamatujete, jak jsem včera psala, že tu slunce zapadá až dlouho po 22. hodině? No tak zase vychází krátce po 4. ranní! Protože se mi ale nechtělo vstávat před 7. hodinou a už jsem nemohla znovu usnout, dala jsem se alespoň do čtení (je bezva, že si člověk na to nepotřebuje svítit). Mimo jiné také těch švédských knížek. Sice si občas nějaké slovíčko musím dohledat, ale většinu dávám dohromady z kontextu a část příběhu si také domýšlím.

Když v 11 hodin otevřeli knihovnu, vyrazila jsem tam vyzkoušet internetové spojení. Hned na recepci u vchodu zrovna byl ten knihovník ze včerejška a okamžitě mě poznal. Asi zrovna moc cizinek tady nepotká. Pozdravil mě švédsky (i když zrovna tohle slovo se od anglického pozdravu moc neliší) a já na něho zničehonic také spustila svou lámanou švédštinu. Pro vaši představu jsem vyplodila něco jako "Jdu si do připojení pro internet". Ale podstata sdělení byla zřejmá. On mi pak začal vysvětlovat, jak na to. Sice jsem nerozuměla úplně všemu, ale pochopila jsem to hlavní. Připojení se podařilo a já se mohla pustit do psaní mailů a vyřizování dalších věcí. Například jsem na třech různých stránkách hledala předpověď počasí na zítra. Bohužel to vypadá, že odpoledne přijdou nějaké slejváky. Tak opravdu doufám, že nebude moc velký problém přístav najít, než mi promokne celý kufr! Bohužel jsem si k odchodu vybrala "nesprávnou" chvíli, protože onen knihovník byl zrovna za takovou stěnou u kopírek, takže ani nevěděl, že už jdu, a já se nemohla rozloučit (v neděli je totiž zavřeno). Jsem zvědavá, jestli tam bude i za ty tři týdny a jestli si mě bude pamatovat.

Po menším obědě jsem se pak vydala na plánovanou cestu do centra města. Dnes jsem poprvé musela v metru přestupovat (to hlavní nádraží, kam jsem včera přijela, a stanice metra u Karoliny jsou totiž na stejné lince). Naštěstí jsem to zvládla a dorazila do zastávky Slussen. Vylezla jsem ven a koukám... tady to znám! Městské muzeum, které je hned u metra, nám totiž Karolina ukazovala už, když jsme tu byli s Lukášem. Také jsem dnes zespodu viděla vyhlídku, kam jsme tehdy šli. Pak alespoň zdálky radnice, některé významnější kostely (především Riddarholm, to je ten s "děravou" věží)...

(Z těch jmen si nic nedělejte, všechno ukážu na mapičkách a na fotkách :-) )

Musím říct, že ve Stockholmu člověk neustále ví, že je u moře. Na rozdíl od Prahy tu totiž i přes sotva snesitelný sluneční žár pořád povívá lehký vánek. Ten se ale v centru (což je ostrůvek s okolím propojený jenom mosty) mění už v docela nepříjemný vítr, ve kterém mi vlajou vlasy všemi směry a nejlépe rovnou do očí zrovna ve chvíli, kdy se snažím fotit.

Prošla jsem si tedy nejstarší a nejnavštěvovanější centrum města s nejdůležitějšími budovami (parlament, královský palác, Storkyrkan – něco jako "hlavní" kostel apod.) a královský park. Také musím hrdě prohlásit, že jsem si do historických souvislostí zvládla zařazovat všechny krále, jejichž sochy (nebo pomníky) jsem míjela:

Karel XII. = ten zemřel roku 1718 v boji a spekuluje se o tom, že kulka letěla z vlastních řad, protože celé Švédsko už bylo vyčerpané z jeho touhy po boji a válce, která trvala už 18 let

Gustav III. = ten znovu zavedl absolutismus okolo roku 1772

Karel XIV. Gustav = původně francouzský generál Bernadotte, zakladatel současné vládnoucí dynastie

Původně jsem sice měla v plánu trochu delší trasu, ale čas běžel rychleji, než jsem čekala, a taky se dostavila dobře známá bolest nohou. Každopádně myslím, že jsem toho dnes po městě přeci jen nachodila docela dost, takže doufám, že se ten trénink v Turku zúročí.

Večer jsem se opět dala na procvičování filmové angličtiny a knižní švédštiny a také neustále myslím na svou zítřejší cestu do přístavu. Myslím, že zítřek společně s návratovou cestou 6. 8. bude druhým nejtěžším dnem této cesty. Už abych to měla za sebou a v klidu se zabydlovala ve svém novém pokoji v Turku! Také už se nemůžu dočkat, až se setkám s tou svou spolužačkou. Konečně nějaký známý jazyk! I když pozor, výsledky dnešního pozorování a poslouchání v centru jsou tyto: nepočítám-li švédštinu, byla druhým nejčastějším jazykem francouzština, následovaná finštinou, pak také nějaká angličtina a docela dost španělských mluvčích, nechyběla ani skupinka Japonců, ale potkala jsem i dva české turisty! :-)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře