Úterý 22. 7. 2014

22. červenec 2014 | 18.21 |

Tak trochu si říkám, že by takový saunovací večer mohl být častěji. Všichni vyučující se totiž ohleduplně rozhodli nám na zítřejší den nedat žádné úkoly. Tématem dne pak byla samozřejmě právě sauna. Učili jsme se s ní spojená slovíčka, což bylo docela náročné, protože mám jenom ten finsko-anglický slovník a slovíčka typu kohoutek, naběračka, věšák apod. v angličtině moc nedávám. Naštěstí mám ještě anglicko-český slovník ve svém e-booku, který jsem měla s sebou. Překládání šlo sice pomalu, ale jistě. Jenom vyučující se divil, proč mám dva slovníky.

Zajímavou hodinou dnes byla také ta naše interaktivní hodina. Tam jsme trochu odběhli od tématu sauny a mluvili jsme o různých klišé, které se o Finech tradují. Například, že málo mluví. To jsme ale hned vyvrátili, protože existuje mnoho Finů, kteří si naopak popovídají velmi rádi. Dokonce se nám naše vyučující přiznala, že její syn jí někdy říká, že není správná Finka, protože mluví až moc.

Další obvyklé stereotypy jsou například:

  • všichni sledují hokej, obzvlášť když se hraje proti Švédsku (to je něco jako souboj mezi námi a Slováky)

  • všichni jedí salmiakki (to by se dalo považovat za finskou superschopnost, i když na salmiakki čokoládu už jsem si zvykla)

  • Finové chodí vždycky včas (i tady se samozřejmě najdou výjimky, ale je to lepší než třeba ve Francii)

  • Finové mají rádi přírodu (to platí celkově pro Skandinávii)

  • všichni milují saunu (zatím jsem nepotkala Fina, který by ji neměl rád)

  • všichni mají chatu u jezera a v létě s chutí rybaří (a pokud někdo nemá, tak o tom alespoň sní)

Po dnešním pozorování bych přidala ještě další dva: Finové všude jezdí na kole a vždycky je uvidíte s mobilem v ruce. Ovšem doby, kdy to byly výhradně Nokie, už jsou dávno pryč...

Když výuka skončila, měli jsme ještě necelé dvě hodiny čas před hromadným přesunem do sauny. Ukázalo se, že se ve skutečnosti jedná o otevřenou pláž, jejíž součástí byl i menší domeček s kioskem, šatnou a právě saunou.

Nejprve jsme se šli všichni vykoupat, protože dnes bylo poměrně horko. Jedna z našich finských vyučujících dnešek označila za nejteplejší den roku, ale podle předpovědi má být ve čtvrtek a v pátek ještě "hůř", a to pořád není nic oproti tomu, jaké horko bývá v létě v Praze.

První koupání v Baltiku mě nemile překvapilo tím, jak je ta voda špinavá.

Zlaté Chorvatsko! Ale i tak jsme si s holkami alespoň trochu zaplavaly. Mezitím se stihly ugrilovat makkarat (to je finská obdoba našeho buřtu). Pro většinu z nás bylo nepochopitelné, proč si Finové nedávají k masu pečivo, ale tady se makkarat jedí jenom se zeleninovým salátem. Po jídle jsme se s Evou a s Estonkou Marili ještě zašly osprchovat a pak jsme vyrazily do sauny. Trochu mě překvapilo, že se tam nakonec chodilo v plavkách, ale pochopila jsem, že ve veřejných saunách to není až tak neobvyklé.

V první chvíli jsem měla pocit, že nemůžu dýchat, protože mi ten horký vzduch připadal nějak řídký. Naštěstí jsem si po chvíli zvykla, ale v sauně jsem nevydržela déle než slabých deset minut, a pak jsem musela jít ven a trochu si zaplavat. Takové kolečko sauna-moře jsem udělala asi třikrát, ale pak se do mě najednou dala hrozná zima a chtělo se mi spát, takže jsem si řekla, že pro dnešek saunování stačí. Kromě toho jsem tím horkem už začínala trochu trpět. Saunování nejvíc odnesly dvě části mého těla: chodidla, které chudinky musely snést horké dřevo v sauně, hrubý písek na pláži a náhlé ochlazení v moři, a rty, které mě z nějakého důvodu v sauně začaly strašně pálit.

Nakonec jsem si dala sprchu, převlékla se, a čekala, až se dosaunují i Eva s Marili. Společně jsme pak vyrazily na autobus a na ubytovnu, kam jsme došly krátce po 21. hodině.

Ze všeho nejdříve jsem se podívala, jestli mi napsal jeden Fin, se kterým jsem si včera začala psát. Ano. Hurá, tak jsem se hned pustila do psaní odpovědi, což ve finštině zabírá pořád mnoho času, ale doufám, že mi to pomůže zase trochu zlepšit mé komunikační schopnosti...

Teď už honem dopisuju deník a jdu zalehnout, protože zítra máme dlouhý školní den. Odpoledne sice není žádný společný program, ale máme nějakou speciální přednášku až někdy do 16h, tak doufám, že se mi podaří celý den udržet pozornost.

Dobrou noc!

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře