Sobota 9. 8. 2014

9. srpen 2014 | 18.31 |

Dnes byl hlavním bodem programu celodenní výlet do Uppsaly, která je necelou hodinu cesty vlakem od Stockholmu. Kvůli tomu jsme měly budíček už v 8h. Já sice byla vzhůru už mnohem dříve, ale čekala jsem, až se ozve nějaký šramot z pokoje, kde spaly holky, a mezitím jsem si četla a hledala nějaké informace na internetu.

Krátce po 9. hodině jsme vyrazily na nádraží. Koupily jsme si lístek až do Uppsaly a čekaly na vlak. Bohužel přímo ze Sundbybergu není přímé spojení, takže jsme popojely jednu stanici blíž k centru města a tam přestoupily. Pak už jsme jely přímo asi tři čtvrtě hodiny i se zastávkou na letišti. Karolina zkoušela zjistit (třeba do budoucna), jestli by se nevyplatilo dopravovat se z letiště do Stockholmu vlakem, ale nakonec nám vyšlo, že ten autobus je přeci jen lepší.

Když jsme vystoupily na nádraží v Uppsale, vydaly jsme se na procházku nejprve k uppsalské katedrále (která je jednou z největších a nejstarších ve Švédsku) a potom k místnímu hradu, přičemž jsme procházely i kolem uppsalské univerzity. Ano, krásná budova, bylo by hezké tam strávit nějaký čas, ale já jsem rozhodnutá v budoucnu studovat ve Finsku, nikoli ve Švédsku.

Vedle hradu byl park, kam se Karolina se Saskií vydaly napřed (aby se Saskia mohla trochu proběhnout po trávě po dlouhém sezení v kočárku) a já si ještě vyšlapala schody na nádvoří, abych mohla hrad nafotit z co nejvíce úhlů. Když jsem se k holkám po chvíli připojila, ukázalo se, že Saskia mezitím usnula. Přesto jsme si s Karolinou rozložily deku a chvíli se natáhly, že prý si potřebuje na chvilku zavřít oči. Chápu, že po celodenním zápřahu s dítětem je únava znát. Já se mezitím snažila si zopakovat něco málo ze skandinávské historie, protože jsem rok založení uppsalské univerzity z hlavy lovila až moc dlouho na to, aby to ve mně vyvolalo znepokojení nad tím, jak rychle některé věci zapomínám. A ještě jsem si tím rokem nebyla jistá.

Z parku jsme se potom vydaly na procházku do centra, konkrétně do takové více komerčně zaměřené části, kde mimo jiné Karolina koupila nějaké jídlo pro Saskii a pro sebe kávu. Já si dala alespoň jeden ze sendvičů, které jsme měly připravené s sebou. Po občerstvení jsme se vydaly na autobusovou zastávku, odkud jezdí autobus do tzv. staré Uppsaly. Ona to dneska Uppsala tak úplně není. Na začátku (někdy v době vikingů) to bylo původní místo, kde vzniklo jakési osídlení a zde se poprvé ujal název Uppsala. V době přijímání křesťanství vzniklo asi ve vzdálenosti 5 km další osídlení, kde byl vystavěn kostel. Ten však krátce poté lehl popelem při požáru a bylo rozhodnuto přenést uppsalský kostel právě do tohoto nového místa (které asi bylo strategicky výhodnější). S kostelem se pak z nějakého důvodu přeneslo i to jméno Uppsala.

Ovšem dnešní stará Uppsala leží úplně na okraji té aktuální Uppsaly. Jestli teď v těch Uppsalách máte nepořádek, tak se omlouvám :-)

Ve staré Uppsale je muzeum, které nabízí expozici různých archeologických nálezů z vikinské doby. Hned za muzeem jsou tři velké kopce, ve skutečnosti mohyly, které zde byly navršeny na počest tří pochovaných králů této oblasti z dávné minulosti. Minulost je to ovšem tak dávná, že nic není jisté, protože tělo nalezené pod jednou z těch mohyl mohlo patřit také ženě...

Po procházce okolo mohyl jsme se zastavily ještě v areálu, kde byly nějaké staré venkovské selské domy – tedy něco jako skanzen. Tam Saskia vyděsila k smrti všechny slepice, které nadšeně honila, zatímco ony zděšeně prchaly (kromě selských budov tam totiž měli i některá zvířata: slepice, krávy, prasata a ovce). My s Karolinou jsme si daly oběd a pak si šly prohlédnout další části různých stavení, které jsem se snažila také trochu nafotit. Zde musím vyjádřit svou spokojenost, protože se mi za jediný den podařilo pořídit 100 fotek. Ani nemám čas je teď třídit a někde zveřejňovat, ale aspoň budu mít nějakou zábavu, až se vrátím domů.

Vzhledem k tomu, že nám ujel jak autobus ze staré do nové Uppsaly, tak vlak z Uppsaly do Stockholmu, protáhla se zpáteční cesta skoro na dvě hodiny. Naštěstí Saskia opět usnula v kočárku, takže to probíhalo docela v klidu. Do Sundbybergu jsme se vrátily okolo 20. hodiny, připravily si večeři a věnovaly se obvyklé večerní zábavě: televize, internet a hlídání Saskie. A zase přitom čas utekl nějak moc rychle...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře