Neděle 10. 8. 2014

10. srpen 2014 | 18.32 |

Po včerejším celodenním výletu do Uppsaly, který byl sice náročný, ale nakonec povedený a obě jsme si ho dnes s Karolinou pochvalovaly, jsme se rozhodly si pro tentokrát udělat takový líný den. Dopoledne jsem jí stáhla nějaké fotky Saskie a koukaly jsme (všechny tři) na několik dílů Krtečka (na internetu). Teprve po obědě jsme vyrazily na menší nákupy do města, protože jsem si vzpomněla, kdo všechno má v nejbližší době narozeniny a svátky...

Karolina prohlásila, že nejlepším místem je Staré Město, které je turistickým centrem Stockholmu. Protože většina tamějších obchůdků nebyla uzpůsobená k tomu, aby tam Karolina mohla jezdit s kočárkem, vymyslely jsme to nakonec tak, že si se Saskií (která mezitím usnula) sedla v kavárně a dopřála si svou dávku kávy, bez které Švédové nemohou fungovat, zatímco já jsem si v klidu mohla projít všechny krámky.

Můj klid se vytratil už ve třetím obchůdku, kdy jsem dostala shoppingovou fobii. Moc lidí, moc věcí (a hlavně skoro všude to samé) a moje neschopnost se konečně rozhodnout udělaly své. Nakonec jsem přeci jen našla pár věcí, které se mi zalíbily, a tak jsem se "už" po necelé hodině opět připojila ke Karolině.

Saskia stále spala, a tak jsme se rozhodly, že si ještě uděláme procházku po jižní a jihozápadní části města. Nejdříve jsme si myslely, že jsem tam ještě nebyla, ale najednou mi některé ulice a parky začaly připadat povědomé a pak jsem si vzpomněla, že jsme tam vlastně byli před čtyřmi lety s Lukášem, když se Karolině podařilo někde najít, že se ve městě pořádají procházky po stopách knižní trilogie Milénium spisovatele Stiega Larssona. Vzhledem k tomu, že se kniha odehrává na skutečných místech ve Stockholmu, byla procházka na tato místa vedená průvodcem znalým knižní předlohy opravdovým zážitkem. A ta dnešní procházka mi ji krásně připomněla.

Nakonec jsme opět nasedly na metro a dojely zpátky do Sundbybergu. Zašly jsme na nákup a po návratu se Karolina dala do připravování večeře, zatímco já jsem se snažila začít balit. Musím přiznat, že už se domů těším. Ale balení prostě není moje oblíbená činnost, ať už je to balení před cestou, nebo před návratem, a tak jsem nad tím úspěšně strávila přes tři hodiny, přičemž jsem samozřejmě dělala tisíc jiných věcí. Teď jenom doufám, že jsem na nic nezapomněla.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře