Pondělí 11. 8. 2014

11. srpen 2014 | 18.33 |

Poslední den mojí cesty začal opět velmi zvolna. Protože jsem nechtěla holky budit, strávila jsem ráno psaním deníku ve finštině pro našeho vyučujícího v Praze a sledováním trailerů některých filmů, na které bych po návratu domů chtěla jít do kina. Karolina se probudila až někdy v 9h, Saskia dokonce ještě o půl hodiny později. Pak jsme si daly snídani a já dokončovala své balení, protože krátce před 11. hodinou jsme musely vyrazit.

Karolina přišla na to, že není potřeba, abych jezdila metrem na hlavní stanici T-Centralen a odtamtud autobusem na letiště, protože ze Sundbybergu jezdí autobus, který se na okraji Stockholmu potkává s tímto letištním autobusem a je možné tam tedy přesednout. Kromě toho Karolina má s kočárkem cestování v autobusu zadarmo (zatímco v metru by musela platit), a tak mě mohla doprovodit a dohlédnout na to, abych nastoupila tam, kde mám. Aby to ale nebylo moc jednoduché, začalo nám mezitím pršet, takže jsem kromě těžkého kufru a batohu musela pobrat ještě deštník.

Přestup na autobus jedoucí na letiště se zdařil, a tak jsem se na správném terminálu objevila krátce po poledni. Měla jsem ještě chvíli čas, než se otevřel check-in, a tak jsem si četla a prohlížela si letištní halu. Překvapilo mě, jaká byla na check-in fronta. To letí do Prahy tolik lidí? Ve frontě jsem kromě jiného potkala svou spolužačku z Prahy, která byla také na prázdninách ve Stockholmu. Vyměnily jsme si pár zdvořilostních frází, ale pak jsme se opět rozešly, protože ona prošla už celní kontrolou, zatímco já jsem ještě zůstala v hale a dala si menší oběd (sendvič, který pro mě Karolína připravila) a využila příležitosti se před letem ještě pořádně napít.

Poslední chvíle čekání před odletem jsem si krátila poslechem povídek Šimka a Grossmanna na youtube. Z nějakého důvodu je vždycky ráda poslouchám, když jsem v zahraničí, ale doma to pro mě nemá takové kouzlo. Tímto také potvrzuji, že letiště Arlanda disponuje wi-fi připojením zdarma, které snad jednou bude i u nás. (Tedy ono by už mělo být, ale jeho funkčnost se mi zatím moc nepotvrdila...).

Většinu času v letadla jsem strávila čtením MF Dnes, abych po měsíci měla alespoň trochu představu, co se doma děje, a jednoho časopisu, který jsem si doma koupila ještě před odjezdem, ale dosud jsem neměla čas ho dočíst. Stihla jsem se i trochu prospat, než letadlo konečně dosedlo na zem v Praze a mě zaplavil pocit štěstí z návratu domů. Finsko mi sice chybí (a hodně), ale domov tam nemám.

Na letišti už na mě čekali mamka s Martinem a společně jsme jeli na Ohradu. Po návratu jsem se pustila do vybalování a psaní zpráv o tom, že jsem šťastně dorazila. A nějakým zázrakem při tom celý zbytek odpoledne i večera utekl jako nic!

Tímto se moje cesta končí a já se loučím. Všem svým čtenářům děkuji, že mě vydrželi provázet až do konce, a slibuji, že až se zase někam vypravím, budu opět pravidelně podávat zprávy. :-)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře