Všechno jednou končí

4. únor 2015 | 16.08 |

Vzhledem k mojí neaktivitě v posledních dnech se snad někdo mohl mylně domnívat, že jsem svůj blog opustila. Tak tomu ale rozhodně není a nadpis se mého blogu v žádném případě netýká!

Jenom jsem si v posledních dnech konečně uvědomila (kromě toho, že jsem byla týden v zahraničí, kde jsem měla úplně jiné starosti), že je stále ještě zkouškové a já mám jenom dva dny na to, abych se naučila vývoj skandinávských literatur od počátku písemnictví až do moderního průlomu (do roku 1870). V poznámkách z přednášek mám asi 1000 jmen autorů a desetinásobek názvů jejich děl. Takže není divu, že jsem měla jisté pochybnosti, jak to vůbec zvládnu. Zvládla.

Ve světle tohoto nenadálého úspěchu byl dnešní test ze švédštiny prostě pohoda. Mimo jiné proto, že vyučující prakticky celou dobu telefonovala na chodbě, takže z naší strany šlo vlastně o skupinovou práci. Musím říct, že v případě švédštiny je fakt zábavné šeptat si slovíčka mezi sebou, protože člověk nikdy neví, jestli má říct normálně, nebo tak, jak se to píše (což je v případě švédštiny mnohdy dost zásadní rozdíl).

Ale to už je teď jedno. Je to za mnou. To znamená jediné: zkouškové pro mě skončilo. Skvělý pocit. Opravdu doporučuju. To vědomí, že se ještě nejméně do června na fakultě udržím. Ale já se udržím ještě dlouho. Láska k finštině je dostatečná motivace k tomu, abych se dvakrát do roka překonala a věnovala se i svému druhému oboru (kromě toho v té literatuře do roku 1809 všechno finské spadá pod Švédsko, takže "Skandinávii", takže pohoda, že jo.)

V případě zkouškového období je jeho konec velmi vítanou záležitostí.

Dnes ráno jsem si ale uvědomila ještě něco. Jo, trochu pozdě, tak se mi nesmějte, tragické události a jejich dosah na mě obvykle doléhají až po tom, co už vlastně odezní. Skončil Hobit. Poslední díl jsem viděla skoro před dvěma měsíci. A další už nebude.

Dneska jsem si pustila níže připojené video... a normálně se mi chtělo brečet. Jako já vím, že jsem poslední dobou trochu vyměklá, ale tohle?! Sama si to pořádně nedovedu vysvětlit. Možná proto, že když skončil Pán prstenů před deseti  lety, byla jsem ještě malá a "neměla jsem z toho rozum". Ale teď na mě ta definitivnost závěru třetího dílu doléhá ve vší své síle. A zároveň neustále roste můj obdiv k Tolkienovi, jeho dílu a způsobu, jakým jej Jackson dokázal převést na plátno.

Došla jsem k závěru, že nemá smysl se rozčilovat kvůli tomu, že filmová trilogie Hobita se od knihy až hříšně odklání a přidává spoustu věcí, postav a příběhů odjinud. Samy o sobě jsou ty filmy úžasné. Snad s výjimkou trochu rozvleklého, ale roztomilého začátku, který se ale zase paradoxně knižní předlohy držel asi nejvíc. Došla jsem k závěru, že musím Legendárium přečíst anglicky. Podotýkám, že nerada čtu anglicky. Ale tohle je jedno z děl (podobně jako Kalevala), jejichž originální verze mi jinak nedá spát.

Teď, po více než deseti letech, vážně nechápu, jak jsem vůbec, byť na jeden malý okamžik, mohla váhat ve výběru, jestli je lepší Pán prstenů, nebo Harry Potter!

___

Všechno jednou končí... A něco nového by mělo začít.

V případě zkouškového to bude letní semestr, v němž budu mít stejně pitomý rozvrh jako v pěti předchozích semestrech. Hurá! 

V případě Hobita... těžko říct.

(Ale Fifty Shades of Grey to v žádném případě nebude!)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Všechno jednou končí tlapka®pise.cz 04. 02. 2015 - 21:02
RE: Všechno jednou končí cayenne 04. 02. 2015 - 22:47
RE: Všechno jednou končí lenkusa 05. 02. 2015 - 01:08