Staroislandské ságy 2

13. únor 2015 | 22.50 |

Jak jsem slíbila, přidávám druhý článek o ságách, tentokrát už se zaměřením na jednotlivé příběhy.

Varování: tento článek obsahuje spoilery všech popsaných ság!

Pro zájemce o další informace přidávám odkazy na články na anglické Wikipedii, které jsou podle mě velmi dobře zpracované.

Sága o Eiríkovi Zrzavém

Jedná se o nejkratší z publikovaných ság (má asi 20 stran) a pojednává o objevení Grónska Eiríkem Zrzavým a o objevení Severní Ameriky jeho synem Leifem, což je následováno (neúspěšnou) snahou vikingů o kolonizaci těchto území.

Vhodná sága na rozjezd (díky svému rozsahu), ale mě nijak hluboce nezaujala.

Sága o lidech z Eyru

Tato sága je na čtení asi nejtěžší. Obtížně se v ní totiž hledá hlavní postava, která by byla vodítkem. Jde spíše o kolektivní příběh všech obyvatel ve třech krajích: Eyru, Tornesu a Álptafjordu. Na rozdíl od některých dalších ság jsem tu nevypozorovala žádnou hlavní dějovou linii vykazující nějakou zápletku, její vrcholení a následné rozuzlení. Jde spíš o soubor epizodických líčení různých příhod a sporů mezi obyvateli.

Nejvíce se sága zaměřuje na postavy Arnkela a Snorriho, kteří mají funkci tak zvaného godi (to byl jakýsi náčelník kraje). S touto funkcí je spojena povinnost urovnávat spory na lidovém sněmu, Altingu, což Arnkela a Snorriho nakonec znepřátelí a způsobí smrt prvního z nich.

Sága také obsahuje popis toho, jak byla na Islandu přijata křesťanská víra. Přesto se zachovávají některé pohanské zvyky a pověry, zvláště týkající se posmrtného života. Jen pro ilustraci: na Islandu se například věřilo, že když člověk zemře ve svém domě, musí se ve zdi domu vybourat díra, kterou je tělo vyneseno ven; kdyby bylo vyneseno hlavními dveřmi, duch zemřelého by dokázal najít cestu zpět dovnitř a strašil by pozůstalé.

Na rozdíl od ostatních ság je v tomto příběhu poněkud utlumen jinak typický objektivismus. Snorri je vylíčen se všemi myslitelnými přednostmi (moudrý, rozvážný, fyzicky zdatný), pravděpodobně proto, že zapisovatel ságy byl sám křesťanem a chtěl vyzvednout muže, který jako jeden z prvních novou víru na Islandu prosazoval.

wikipedia.org/wiki/G%C3%ADsla_saga">Sága o Gíslim

Rozsahově druhá nejkratší sága (asi 50 stran) má na rozdíl od obou předcházejících jasnou hlavní postavu i dějovou linii, takže se čte velmi dobře. Oproti ostatním ságám je poněkud lyričtější, což částečně způsobené tím, že zapisovatel citoval básně, jejichž autorem je právě Gísli.

Jak napovídá název, hlavní postavou je Gísli. Ten má bratra Torkela a sestru Tordís, která se provdá za Torgríma. Díky Gísliho ženě Aud přibude do rodiny ještě druhý švagr Véstein. Mezi muži vypuknou spory a Torgrím Vésteina zavraždí. Nikdo neví, že pachatelem je právě on, jenom Gísli, kterému se to zjevilo v prorockém snu. Gísli nakonec nevydrží čekat na sněm a sám Torgríma zabije a Vésteina tak pomstí. I jeho čin je zprvu tajný, ale jeho vinu posléze odhalí právě Tordís. Ta je tak postavena před velmi těžkou volbu: pomstít muže, nebo chránit bratra? (Rodinná pouta byla tehdy velmi důležitá!). Tordís nakonec dá přednost první možnosti, Gísli je odsouzen a stává se psancem (to v praxi znamená, že jej kdokoli může beztrestně zabít, a každý, kdo mu pomůže, se vystavuje riziku, že se také stane psancem). Ačkoli se taková situace může zdát beznadějná, Gísli úspěšně přežívá 13 let, především díky tajné pomoci své věrné ženy. Nakonec je Gísli dopaden a zabit. Nad jeho smrtí pak truchlí obě: jeho žena Aud i sestra Tordís.

Také tato sága zobrazuje zajímavý detail z islandské kultury: pokud došlo k vraždě, tak ten, kdo vytáhl zbraň z mrtvého těla, se zavázal tento čin pomstít (Gísli vytáhl kopí z Vésteinova těla)

Pro fanoušky filmů mám dobrou zprávu: roku 1981 byl podle ságy natočen film Psanec: Sága o Gíslim

Poznámka k rodokmenu: Gísliho sestra Tordís je matkou Snorriho, který vystupuje v Sáze o lidech z Eyru

Sága o lidech z Lososího údolí

V této sáze jsou patrné vlivy kontinentální hrdinské epiky, neboť hlavní postavy v mnohém připomínají dokonalé rytíře evropských eposů (Píseň o Rolandovi, Píseň o Nibelunzích apod.). Také se tu do popředí dostává téma lásky, a tragických důsledků toho, že nedojde svého naplnění.

Óláf Páv má syna Kjartana a na vychování přijme i svého synovce Bolliho, aby zlepšil vztahy se svým (nevlastním) bratrem, který nebyl spokojený s rozdělením dědictví po otci. Z Kjartana a Bolliho se stávají nerozluční přátelé, dokud do jejich života nevstoupí žena.

Tou ženou je dívka jménem Gudrún, které sny předpoví čtyři manželství: první ukončené rozvodem, druhé utopením manžela, třetí ubitím manžela a čtvrté taktéž utopením. Tato věštba se následně začne plnit: Gudrún je donucena provdat se za syna místního godiho, kterého ovšem nemá ráda, a tak se brzy rozvádí. Poté si vezme muže jménem Tórd, který se však utopí v bouři vyvolané čarodějem, s nímž se Tórd dostal do sporu. V této fázi se Gudrún začne sbližovat s Kjartanem, ale jejich vznikající milostný vztah je přerušen, když Kjartan s Bollim odjíždějí do Norska. Tam však panuje nový král, který přijal křesťanství, a chystá se víru rozšířit i na Island. Aby dosáhl svého cíle, král všechny Islanďany drží jako rukojmí, dokud Alting novou víru neschválí. Pouze Bolli se smí vrátit, aby tuto zprávu vyřídil.

Vzhledem k tomu, že Kjartanův návrat je nejistý, se Bolli odváží o Gudrúninu ruku požádat sám a je mu vyhověno (Bolli také Gudrún namluví, že se Kjartan zamiloval do sestry norského krále). Když se nakonec Kjartan vrátí, je zklamaný a na protest se rychle ožení. Gudrún se cítí podvedená a chce, aby Bolli Kjartana zabil. Ten to zprvu odmítá, ale pod hrozbou rozvodu nakonec svolí. Óláf nechce Bolliho pro blízké příbuzenství potrestat, ale po jeho smrti se pomsty ujmou jeho synové, Kjartanovi nevlastní bratři, a Bolli je také ubit. Gudrún následně nabádá své syny, aby otce pomstili. Do sporu v tuto chvíli vstupuje (již dobře známý) godi Snorri, který Gudrúniny syny a Kjartanovy bratry usmíří a pro Gudrún zajistí čtvrté manželství, které se však podle věštby končí při ztroskotání lodi v Breidifjordu.

V tomto případě už se jedná o poměrně rozsáhlý příběh, ale zejména motiv Gudrúniných manželství dobře slouží orientaci v dějové linii.

Sága o Njálovi

Tato sága je ze všech nejdelší (přes 200 stran) a také nejlépe dochovaná na největším množství opisů, což svědčí o její popularitě (alespoň na Islandu) v průběhu její dlouhé existence (zápis se datuje na konec 13. století). Stejně jako Sága o lidech z Eyru, obsahuje i tento příběh vyprávění o tom, jak na Islandu bylo přijato křesťanství.

Ve skutečnosti se jedná o dvě spojené ságy se dvěma hlavními hrdiny (případné čtenáře musím varovat, že onen Njál se poprvé objeví až tak ve třetině celého příběhu). V první části je hrdinou muž jménem Gunnar, který nad ostatní vyniká silou a uměním bojovat. Jeho osud mu však předurčí předčasnou (násilnou) smrt coby důsledek svárů s dalšími předáky na Islandu. Když se jeho nepřátelé definitivně odhodlají Gunnara zabít, vyrazí jich proti němu samotnému celkem 24(!). Sága vypráví, že by se Gunnar byl ubránil, kdyby mu nepraskla tětiva na luku a jeho žena by mu neodmítla dát pramen svých vlasů, aby si mohl navázat novou (tím se mu pomstila za to, že ji jednou ve vzteku uhodil).

Druhá část příběhu, která se blíže zaměřuje na Njála, co do obsahu navazuje poměrně volně, ale mnoho postav zůstává stejných. Njál je považován za nejmoudřejšího muže na Islandu, má věštecký dar a jeho rady vždy všem pomohou. Ani to mu však nepomůže zachránit jeho rodinu od zkázy, kterou způsobí především vzdorovitý syn Skarphedin, jenž úspěšně sabotuje všechny pokusy spáchané zločiny urovnat v míru při soudu na Altingu.

Vzhledem ke svému rozsahu, množství postav a důkladné zašmodrchanosti zápletky tu nebudu obsah nadále rozvíjet, protože to by vystačilo na samostatný článek. Místo toho hned přeskočím na konec: závěr ságy totiž velmi podrobně popisuje, jakým způsobem by na Islandu veden soudní proces (včetně snahy využívat právnických kliček a vykládat zákony ve svůj prospěch), a zároveň obsahuje největší a nejepičtější bitvu ze všech ság, která se výborně hodí jako tečka na závěr.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Staroislandské ságy 2 zlomenymec®pise.cz 20. 02. 2015 - 15:57
RE(2x): Staroislandské ságy 2 zlomenymec®pise.cz 20. 02. 2015 - 15:57
RE(2x): Staroislandské ságy 2 cayenne 20. 02. 2015 - 19:06
RE(3x): Staroislandské ságy 2 zlomenymec®pise.cz 21. 02. 2015 - 23:07
RE(4x): Staroislandské ságy 2 cayenne 22. 02. 2015 - 07:26
RE: Staroislandské ságy 2 apeiron 30. 11. 2015 - 14:26