Sobota 13. 6. 2015

13. červen 2015 | 18.22 |

Začátek víkendu a mé působení v kuchyni :-)

Jsem ráda, že první víkend přišel už po dvou pracovních dnech, protože už jsem byla docela vyčerpaná, takže jsem dneska vstávala až skoro v 9 hodin! Vzhledem k předpovědi počasí, která slibovala déšť už před polednem, jsem se rychle oblékla a šla do supermarketu dokoupit věci, které jsem včera zapomněla. Začalo pršet už cestou (a já si nevzala deštník), ale naštěstí nijak silně.

Nevím, jak to dělám, ale zase jsem v tom obchodě nechala naprosto nekřesťanskou částku a přinesla spoustu věcí, které jsem vůbec koupit neplánovala (korkovou podložku pod horké hrnce, tekuté mýdlo nebo průhlednou izolepu). Dnes jsem také konečně koupila mléko a kakaový prášek, takže jsem si hned po návratu z nákupu udělala právé a poctivé kakao. Koupila jsem si totiž MLÉKO a ne tu bílou vodu, co nám tady všude cpou. Zatracení Finové! Pořád nějaké bez lepku, bez laktózy, bez tuku, bez cukru. Já chci všechno se vším! Ale obyčejné polotučné mléko jsem našla v chladícím boxu schoulené úplně v rohu vzadu.

Po snídani jsem se hned pustila do pečení slibované bábovky. Velkou improvizací bylo už vymazání formy: margarín + polohrubá mouka. Musím říct, že polohrubá mouka opravdu není nejvhodnější, protože buď nechce držet, nebo se na jednom místě naopak drží moc velká hrouda. Pak jsem stvořila i těsto, které jsem přibližně rozdělila napůl a do jedné poloviny přimíchala kakaový prášek. Až při nalévání formy jsem tu zase (marně) začala hledat kuchyňskou stěrku. Tolik toho těsta bylo odsouzeno k zániku tím, že jsem ho nedokázala dostat ze stěn mísy! Zdejší trouba je sice elektrická, ale poněkud staršího data, takže pečení šlo pomaleji, než jsem čekala, a neměla jsem špejli, abych ověřila, zda je bábovka hotová i uvnitř. V jednu chvíli jsem tam sice zabodla vařečku, ale vznikla tak velká díra, že už jsem tento pokus neopakovala a bylo to prostě "od oka".

Nebudu vás dlouho napínat s výsledkem, je to totiž taková moje klasika. Esteticky dílo zcela zklamalo (protože při vyklápění z formy se ten vršek trochu přilepil, a tedy od zbytku bábovky odtrhl), ovšem chuťově se musím pochválit. Vespod hezky křupavé, uprostřed měkké a nadýchané. Mňamka. Jen mě štvalo, že jsem nemohla dát fotku na Facebook, ale pak Lilly napadlo, že nejdřív sníme tu část, ze které se utrhl největší kus, a zbytek už můžu vyfotit a prezentovat. Jsem ráda, že i jí bábovka chutná, a slíbila jsem, že příští víkend upeču zas. Snad se pak povede i to vyklápění.

Po obědě jsem se chtěla věnovat čtení a učení, ale úspěšně jsem u toho usnula, takže se z dneška stal až neočekávaně lenošivý den.

Od jedné paní z práce tu mám půjčenou verzi Kalevaly pro děti, která by sice měla být lehčí na čtení, ale moc mi to tak nepřipadá. Je tam spousta starých (a tudíž neznámých) slov, stále tam využívají staré tvary illativu (vycpané souhláskou "h") a někdy vynechávají "d", takže třeba místo "veden" píšou "ve'en", což vypadá fakt divně. Ale má to jen 86 stran a je zachován formát ve verších, a tak ten text ubíhá docela rychle a já knížku budu moct vrátit možná už v pondělí.

Dneska na mě byla řada i s přípravou večeře. Nebudu zápis moc natahovat, onen slibovaný smažák se konal. Naštěstí mě napadlo nejdřív na tu pánev hodit placku ze zbytku strouhanky a vajíčka a TEPRVE POTOM začít smažit i sýr. Ona placička totiž chudinka stihla dočista zčernat, ale u sýra už jsem vychytala tu správnou teplotu a dobu smažení, takže jsem nakonec byla tak na 80 % spokojená (což je podle mých měřítek úspěch). Lilly mi pak svěřila, že smažák v Maďarsku také znají, ale dělají jen v restauracích, protože je tam považovaný za extrémně obtížný recept. Ehm. Když to zvládnu i já...

Večer jsem se snažila trochu začít plánovat program na další víkendy, abych pořád nezahnívala tady v Kuhmo. Moc nadějně to nevypadá, protože jízdní řád autobusů mezi Kuhmo a Kajaani je tak pitomý, že se z nějakých případných výletů budu muset vracet v noci z neděle na pondělí v 1 hodinu ráno. Naštěstí zastávka je sotva 10 minut pěšky od domu a mám vlastní klíč, takže si sem můžu přijít, kdy chci, ale asi už víte, jak cestování v noci nesnáším!

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Sobota 13. 6. 2015 andrea 15. 06. 2015 - 21:00
RE: Sobota 13. 6. 2015 cayenne 16. 06. 2015 - 19:32