Neděle 14. 6. 2015

14. červen 2015 | 18.23 |

První slunečný den a výlet po městě

Dnes jsem se konečně probudila do krásně prosluněného dne! Hned jsem z toho měla lepší náladu. Udělala jsem si kakao a dala kousek bábovky. Dopoledne jsme s Lilly ještě trochu odpočívaly a já se snažila věnovat čtení. Krátce po poledni jsme si daly malý oběd a pak jsme vyrazily do centra. Dnes se totiž v Kuhmo-talo (což je v době festivalu hlavní koncertní síň, jinak zdejší kulturní centrum) konaly nějaké trhy a koncert lidové hudby, a tak jsme se tam chtěly podívat. Já sice původně prosazovala pěší výlet, ale Lilly mě přesvědčila, že pojedeme na kole.

V Kuhmo-talo jsme si prohlédly vše, co stálo za vidění, ale vyšlo nám to sotva na 20 minut. Pak jsme se podél břehu jezera vydaly na menší výlet na kole. Musím říct, že jsem si to začala opravdu užívat. Dneska jsem tady v Kuhmo úplně poprvé vyrazila z domu bez kabátu, jen ve svetříku. Zezačátku jsem ke kolu přistupovala s velkými pochybnostmi, ale velmi rychle jsem si zvykla, a když jsme o půl hodiny později odjížděly od Kuhmo-talo na další projížďku, už mi to jelo skoro samo.

Lilly se mnou jela necelý kilometr, průběžně jsme zastavovaly a já fotila, ale jí pak začala být zima, a tak se rozhodla vrátit. Já pokračovala v cestě sama. Bylo to úžasné! Když jsem na chvilku zastavila a zaposlouchala se, slyšela jsem jenom šplouhání vody, křik ptáků a svoje kroky na štěrkové cestě. Jinak nikde nikdo. Na slunci už mi vůbec nebyla zima a stíny jsem jen rychle projížděla. Na chvilku jsem se zastavila na takovém malém molu s lavičkami. Byla to prostě nádhera, nepředstavitelná mozaika tmavě modré (voda), světle modré (nebe), zelené (lesy) a bílé (plno bříz). V tu chvíli mi alespoň na okamžik bylo jedno, že je Turku tak daleko, a že spousta dalších věcí není tak, jak bych chtěla. Výhled, který jsem měla při cestě podél jezera, tohle všechno plně vyvažoval.

Asi po dvou kilometrech jsem se začala pomalu vracet do centra a k našemu domu. Tam jsem kolo zaparkovala a šla ještě chvíli pěšky, protože musím přiznat, že focení a jízda na kole k sobě moc nejde (neumím jet a zároveň držet foťák v ruce, zatímco při chůzi to není problém). Využila jsem příležitosti a nafotila dům a dvůr před ním. Přitom jsem se dostala k řadě stromů, za které jsem se ještě nebyla podívat. Jaké překvapení, že tam je zrovna ten kostel, ke kterému jsem se už několik dní chystala jít podívat! Je to typický finský venkovský kostel, dřevěný a natřený žlutě. Vůbec jsem došla k závěru, že ve Finsku jsou pouze tři druhy kostelu: 1) nejstarší kostely, ty opravdu staré a kamenné, pocházejí ještě z předluteránské doby a nacházejí se pouze na JZ země, 2) starší kostely ovšem až z období novověku (podle naší datace) jsou pak tyto venkovské dřevěné, 3) nejmladším typem kostelů jsou samozřejmě ty hypermoderní, které tu projektoval například Alvar Aalto.

Jo a ještě čtvrtý typ: pravoslavné kostely. Tady v Kuhmo je taky jeden, ale asi 3 km od centra, tak jsem se tam ještě nestihla jít podívat.

Ovšem nechme kostely být. Moje procházka pak pokračovala ke knihovně, kterou jsem také zdokumentovala, a pak zpátky do domu. Tenisky jsem vyměnila za sandály a poprvé od příjezdu do Finska jsem si oblékla sukni. Takto upravená jsem pak vyrazila ještě na jednu procházku do centra, chtěla jsem si totiž v klidu projít místní "nákupní třídu" a obhlédnout, jaké obchody tu jsou. Vynechám-li ty, které pro mě nemají moc význam (jako třeba železářství) a univerzální supermarkety, moc toho nezbývá. O návštěvě restaurace si můžu nechat jen zdát, protože bych tam za jedno jídlo nechala skoro 20 euro. Nakonec jsem do supermarketu na chvilku zaskočila a nakoupila věci na mé zítřejší vaření. Tím jsem asi trhla svůj osobák, protože už pátý den v řadě jsem byla na nákupu! Zítra už mám ale opravdu pauzu!

Po návratu jsem uklidila nákup a hned jsem se šla pokochat fotkami, které se mi dnes podařilo udělat. Za jediný den jsem jich prosím zvládla rovných 100! Další přibydou další víkend, protože jsem zjistila, že je mi na nic, když budu mít tři volno, protože tady je ABSOLUTNĚ VŠECHNO zavřené (muzea, obchody). Ani autobus do Kajaani příští sobotu nepojede! Takže jedinou zábavou bude zase ježdění kolem jezera a focení, ale pokud bude takové počasí jako dnes, vezmu si s sebou svačinu a podívám se i někam kousek dál.

S vařením byla dnes na řadě Lilly, udělala nám jakousi směs kukuřice, šunky, žampionů a pórku, kterou jsme si ještě s česnekovou omáčkou daly jen tak k chlebu. Lilly si totiž z domova přivezla dva úzké sešitky receptů, ze kterých má dostatek inspirace. Já budu brzy muset začít lovit v hlavě a štve mě, že nemůžu svůj "repertoár" rozšířit o knedlíky. Ježiš, jak mně chybí knedlíky!

Teď už je obloha zase zatažená. Podle předpovědi za pár hodin začne pršet a déšť ustane až někdy zítra odpoledne. Dnešek byl jen takovou výjimkou, kterou mi finská příroda nadělila asi jen proto, abych tu nezešílela. Ach jo, pondělí...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Neděle 14. 6. 2015 andrea 15. 06. 2015 - 21:08
RE(2x): Neděle 14. 6. 2015 cayenne 16. 06. 2015 - 19:33