Středa 17. 6. 2015

17. červen 2015 | 21.17 |

O počasí se už snad ani raději zmiňovat nebudu, nestojí totiž za nic. Dneska jsem se zmohla akorát na to, abych se Assi zeptala, jestli v Kuhmo někdy byly záplavy. Naštěstí ne, protože v okolí je dostatek lesů, které vodu zadrží.

Ráno jsme přišly do kanceláře dřív a ještě jsme domlouvaly nějaké záležitosti se Sari. Mimo jiné nám tu doporučila nějaká místa, kam je dobré zajít. V případě tipů na výlet na kole nebo na procházku je to samozřejmě vítané doporučení, ale když nám ukazovala, kde ve městě seženeme nejlepší zmrzlinu, moc nadšení to nesklidilo, protože v tomhle období chceme spíš tak akorát horký čaj.

Pokračování žehlení na sebe dopoledne vzala Lilly, zatímco já a Assi jsme musely uklidit jeden z mnoha domů, v nichž se nějakým způsobem bude festival konat. Mám pocit, že do půlky července tady stihneme uklidit skoro celé město. Tentokrát šlo o dřevěnou chatu, ve které samozřejmě není topení. Místo toho chata disponovala velkým množstvím prachu a pavučin, takže chápu, proč se do toho Lilly (která má z pavouků hrůzu) nijak nehrnula. Assi se však raději chopila hadru na okna, a tak vymetání pavučin zbylo na mě. Chudáčci malí pavoučci, co těm lidem udělali?

Po obědě se ukázalo, že s úklidem nemůžeme pokračovat, protože v příslušných domech a místnostech je stále ještě plno věcí. Místo toho jsme dostaly další dvě žehličky a prkna, a tak jsme až do 15 hodin žehlily všechny společně. Lilly sice u oběda plánovala dneska také vydržet o hodinu déle, ale chápu, že jí žehlení zmohlo, když u něj strávila úplně celý den.

Hned po práci jsme se vydaly do knihovny, kde si Lilly chtěla něco půjčit, ale byla tak unavená, že ani nemohla vymyslet, co si vlastně chce půjčit. Já zase hledala materiály pro svou bakalářku, na které asi opravdu začnu pracovat tento (třídenní) víkend, protože počasí bude nejspíš opět... nepřívětivé. Nakonec jsme si s Lilly půjčily i dva filmy, abychom tu finštinu nezapomněly. Knihovnice na mě podezřívavě koukala a zeptala se, kolik mi je. Lekla jsem se, že ten film je 18+, nebo že tu dokonce mají ještě přísnější omezení (někde tu třeba do barů nesmíte do 21 let)... Řekla jsem jí tedy věk a ona, že v pořádku a DVD jsem dostala. Lilly potvrdila, že opravdu vypadám mladší, než jsem, ale když jsem se pořádně podívala na obal a tam bylo napsáno 13+, přišlo mi to poněkud přehnané. Přece snad nevypadám jako děcko?!

Po návratu z knihovny jsme si společně daly hrnek kakaa a sušenky a od 17 hodin jsme se šly podívat do místní galerie na vernisáž nějaké výstavy na kalevalské téma. Musím říct, že pokud jde o mou lásku ke Kalevale, je tohle ráj, protože právě odtud většina těch písní pochází a samozřejmě jsou na to místní pyšní a vytvořili kvůli tomu spoustu muzeí a doprovodných programů, které celou Kalevalu připomínají. V galerii dokonce mají i vitrínu s různými vydáními Kalevaly a našla jsem tam hned dva výtisky v češtině!

Galerie se naštěstí nachází hned přes ulici, a tak nás nerozhodilo, že se zase stihlo rozpršet. Hned po příchodu jsem nažhavila sporák a pustila jsem se do tvoření dnešní večeře. Na jídelníčku jsme měly lečo, což byla z mojí strany asi docela odvážná volba vzhledem k tomu, že je to vlastně maďarské jídlo. Naštěstí jsem uspěla a pochvala od Maďarky mě těší o to víc.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře