Pondělí 22. 6. 2015

22. červen 2015 | 20.50 |

Návrat do práce po prodlouženém víkendu. Au.

Dnešní ráno bylo po třídenním víkendu docela náročné, ale nakonec se nám podařilo se s Lilly přemoci, vstát a vypravit se do práce. Tentokrát bylo naším úkolem začít připravovat spaní pro účastníky festivalu. V praxi to znamenalo, že jsme šly do škol, kam jsme před více než týdnem s pomocí těch kluků s autem navozili potřebné množství matrací, dek a polštářů, a dneska jsme je rozmisťovaly v potřebném množství do určených místností. Musím se přiznat, že práce to byla docela náročná (ty matrace totiž nejsou zas až tak lehké a samozřejmě jsme musely chodit i do vyšších pater) a navíc v těch školách bylo strašné vedro a naprosto nedýchatelno. Není divu, že se mi z toho motala hlava.

Trochu jsem se vzpamatovala až po obědě. (Měla jsem tu losovou polévku ze včerejška, stejně jako k večeři a zbude myslím i zítra na oběd.) Odpoledne už uteklo rychleji a my se konečně dočkaly té osvobozující 15. hodiny. Na začátku pobytu jsem sice měla snahu v práci zůstávat o hodinu déle než Assi a napracovat něco dopředu... teď už jsem to vzdala. I po těch šesti hodinách jsem dostatečně vyřízená a šťastná, že si můžu jít odpočinout!

Až na to, že dnes po práci jsem vůbec neodpočívala. Zatímco Lilly vyrazila na poštu, já si z kanceláře v přízemí domu půjčila vysavač a přejela jsem všechny podlahy v našem bytečku v patře, protože jsme tu za nějakých těch 12 dní, co už tady jsme, stihly udělat docela nepořádek. Po úklidu jsem pak vyrazila na nákup. Vzhledem k těm křečím, o kterých jsem už psala, únavě a slabosti ve svalech, jsem došla k závěru, že mi chybí hořčík, a tak jsem se zase plácla přes kapsu a koupila si nějaké tablety – doplněk stravy. Snad mi to alespoň trochu pomůže. A třeba mi to zklidní i nervy :-)

Kromě jiného jsem si koupila i zázvor a udělala si z něj čajíček s medem, který mi do krku málem vypálil díru. Ne, že bych potřebovala likvidovat bacily, ale nějak jsem na něj dostala chuť (na pořádně silný) a taky mi to alespoň částečně nahrazuje nedostatek ovocného čaje. Nakonec si tu snad začnu nějaké ovoce sušit sama!

Večer jsem se snažila začít plnit úkol na léto, který nám zadal Timo (náš finský lektor na univerzitě), totiž pravidelně sledovat nějaký pořad ve finském rádiu nebo televizi. Chtěla jsem začít sledovat nějaký finský seriál, ale jediné, co jsem našla, je cosi jako naše Ulice, což (fanynky tohoto seriálu mi to odpustí) opravdu není něco, u čeho bych chtěla trávit půl hodiny denně po celé léto. K tomu ještě připočtěte frustraci z toho, že stále ještě mám docela problém vůbec rozumět tomu, co říkají. Ale chci se konečně posunout na nějakou vyšší úroveň než jsou pohádky pro děti, kde navíc na pozadí slyšíte další zvuky, které vám napovídají, o čem je řeč (například když se mluví o kočce, tak se ozve zamňoukání, aby to pochopil úplně každý). Snad se mi podaří brzy najít něco, co mě bude bavit, čemu budu rozumět (alespoň trochu) a co bude dostupné alespoň 1x za 3 dny!

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře