Úterý 23. 6. 2015

23. červen 2015 | 20.48 |

Mám za sebou úterý a jsem o den blíž svému víkendovému výletu, jupí! Zároveň mě trochu děsí, jak je tu teď už po 21. hodině hrozná tma. Tohle přeci má být nejsvětlejší část roku! Místo toho je tady pořád zataženo a já snad půjdu rozsvítit, abych vůbec mohla psát! O tom, že prší (už zase) ani nemá cenu se více rozepisovat. Beru to pozitivně: když prší, nejsou komáři, a to se taky počítá!

Dnes ráno Lilly pracovala s Assi sama. Měly za úkol jít zkontrolovat ubytování, které jsme včera připravovaly (hlavně se podívat, jestli neucházejí některé nafouknuté matrace, abychom případně věděly, které jsou rozbité). Kromě toho měly ještě vylepit na stěny papíry s bezpečnostními instrukcemi, které tam sice na stěnách už dávno visí, ale teď jsou tam dvakrát! Nepředpokládám však, že by je někdo z návštěvníků opravdu nějak podrobněji studoval...

Já ovšem dostala také zajímavý úkol: zkontrolovat funkčnost a případě uvést do provozu (výměnou baterek) protipožární alarmy. Podotýkám, že mě ráno docela bolela hlava a opravdu vážně jsem zvažovala, že si vezmu Ibalgin, abych byla schopná vůbec fungovat. A pak dostanu tenhle skvělý úkol, kdy mi těch 85 decibělů, co alarmy mají vydávat, připadalo jako dvojnásobek!

Následně jsem naštěstí byla požádána, abych do takové průhledné lepící fólie vlepila jídelní a nápojové lístky a ukazatele vedoucí návštěvníky festivalu ke kavárnám. Škoda, že lepící fólie brzy došla, protože práce v pohodovém tempu a tichu, jen s nůžkami, v teple kanceláře, mi samozřejmě připadala skoro jako ráj. Snad budu moct pokračovat i zítra!

Odpoledne jsme se pak už opět ve třech odebraly do jedné ze škol (jejichž prostory má festival přes léto k dispozici), kde jsme další dvě a půl hodiny žehlily obří ubrusy. Mám sice trochu obavy, abych si tu na žehlení nevytvořila averzi (vzhledem k množství času, které jsem tu tím strávila), na druhou stranu je to taky docela fajn práce – v teple, žádné tahání těžkých věcí a s možností si trochu popovídat. Dnes jsem se například vyptávala Assi, která sice pochází z Kuhmo, ale studuje v Rovaniemi, jestli už někdy byla v Joulupukkiho vesničce (Joulupukki je finská obdoba Santa Clause) a jestli se vyplatí tam jet podívat. Samozřejmě, že ano! Jen je škoda, že Rovaniemi je trochu z ruky (a cesta dlouhá a drahá!).

Po práci jsem si šla opět chvíli odpočinout. Mezitím jsem spořádala na posezení 200g kešu oříšků, které jsem si koupila v záchvatu nadšení, že je v nich hodně hořčíku. Jestli jste to ještě nikdy nezkoušeli, tak nedoporučuji. Nechte si něco na příště! Já se prostě nemohla zastavit, dokud nebyl ten pytlík prázdný, ale žaludek měl co dělat, aby to pak nějak strávil. Nakonec se Lilly nějak dnes nechtělo vařit, a tak jsme dnes měly jeden z těch výjimečných večerů, kdy jsme si daly jen chleba se sýrem. To je zatím naše nejdelší pauza ve vaření (teprve dnes v podvečerních hodinách jsme dorazily tu lososovou polévku od neděle), ale zítra nás podle všeho čeká nějaké tvoření v kuchyni v rámci našich pracovních povinností, tak je možná lepší si před tím trochu odpočinout. Musím přiznat, že jsem opravdu zvědavá, co z toho našeho tvoření zítra vzejde!

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře