Pondělí 29. 6. 2015

29. červen 2015 | 21.13 |

Trochu jsem se bála, jak se mi bude v pondělí ráno vstávat vzhledem k tomu, že moje vstávání o víkendu bylo poněkud... nepravidelné (sobota 6:30, neděle 11:30). Naštěstí tuhle část rána jsem zvládla vcelku snadno. Horší bylo hledání motivace a způsobu, jak se na dnešní den dívat pozitivně a těšit se do práce. Opravdu všechno by bylo o tolik lehčí, kdybych se do práce těšila!

Na ranní poradě se mě Sari vyptávala na můj výlet do Kajaani. Samozřejmě přišla na přetřes i otázka, kde jsem v tom Kajaani vlastně spala... A jakmile jsem přiznala, že "u jednoho kluka", hned bylo spoustu řečí o jakési romantice ve Finsku. Od takové Lilly bych tohle popichování chápala, ale moje šéfová? Asi ji to baví natolik, že si ani nenechala vysvětlit, že POKUD bych měla mít nějakou romantickou chvilku ve Finsku, tak to bude rozhodně v Turku!

Moje nejhorší očekávání se naštěstí nenaplnila, protože jsme dnes dostaly "ženskou" práci, takže to vlastně bylo v pohodě. Moji milí čtenáři, dnes jsem strávila 6 hodin skládáním triček. Zní to možná hrozně, ale oproti sekání zahrady to byla pohodička. Navíc jsme se dneska dostaly sotva do poloviny, takže máme slíbené, že zítra budeme pokračovat. Myslím, že i Assi a Lilly to uvítaly. S Lilly jsme dneska také poprvé vyzkoušely nové boty v pracovním zápřahu a obě jsme nadmíru spokojené. Je fakt, že já jsem se při obědové pauze přezula do sandálů (protože dneska tady byla úplně modrá obloha a krásných 20°C!), ale je to snad první pracovní den, kdy jsem večer nehekala (ani neklela) kvůli tomu, jak mě ty nohy bolí.

V 15 hodin jsme se s Assi rozloučily a my s Lilly jsme zajely ke stánku se zmrzlinou na místním kauppatori. Zasloužily jsme si přeci odměnu po práci! A také jsme chtěly využít toho, jak je krásně, výjimečně opravdový letní den. Ta 3 eura mě sice stále trochu bolí, na druhou stranu musím uznat, že velikost místního kopečku zmrzliny se rovná nejméně dvojnásobku toho, co běžně dostanete v Čechách. Chtěla jsem si splnit bobříka odvahy a dát si příchuť salmiakki, ale bohužel nebyla v nabídce. Nakonec jsem zvolila kombinace lékořice-citron a musím říct, že mi opravdu chutnala!

Lilly se po zmrzlinové pauze vydala na nákup a já zpátky do domu. Trochu jsem si odpočinula, zanesla jsem kousek bábovky Jaaně do přízemí. Musím přiznat, že Jaana mi je tady ze všech asi nejsympatičtější, taková typická mamka, která se stará i o mně a Lilly. Také ona se vyptávala na můj výlet do Kajaani, ale bez nemístných poznámek. Kromě toho jsem se dozvěděla, že tady ve Finsku se peče dort, kterému říkají tiikeri (finsky "tygr") a prý vypadá velmi podobně. Budu se muset zeptat Googlu a třeba příště zkusím tu finskou verzi.

Jen tak tak jsem pak stihla skočit na nákup, abych měla všechno pro dnešní přípravu večeře. V 15 hodin, kdy jsme seděly s Lilly na náměstí a užívaly si mražený krém, byla totiž obloha úplně čistá a sluníčko svítilo, jak to jen šlo. Když jsem se v 16:30 vracela z nákupu, začínalo se stmívat. Za pár minut se spustil slejvák a došlo i na bouřku. Dokonce jsem si dneska na to vaření musela rozsvítit! Také jsem musela chvíli rozdýchávat šok, jak je tady kuřecí maso zatraceně drahé! Assi to vysvětlila tím, že prý pro Finy je levnější chovat prasata, a tak se tady vepřové dá sehnat snadno a (relativně) levně. Ovšem kuřecí prsní řízky? 500 g za 7 euro. Když si vezmu, že jsem v Lidlu ve slevě dostala rovnou kilo za 109,-! Nakonec jsem tam našla jedno balení, které mělo datum spotřeby na dnešek, a tedy nárok na 30% slevu. Cenu to alespoň srazilo o dvě eura a mně už se opravdu sbíhaly sliny na řízečky! Maso jsem osmažila všechno a zbylo nám i na zítra. Lilly vypadala spokojeně, řízky doma občas taky dělají, takže tohle byla trochu nostalgická večeře pro nás obě.

Zítra sice měla přijet naše spolubydlící a posila z Ukrajiny, ale nakonec prý nedostala vízum, takže pokud vůbec přijede, bude to až těsně před začátkem festivalu. Ale je dost možné, že to nakonec budeme muset zvládnout úplně bez ní. To mi zase trochu připomnělo, že vzato kolem a kolem, jsou moje problémy tady... poněkud malicherné.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře