Čtvrtek 2. 7. 2015

2. červenec 2015 | 21.25 |

Dnes ráno Sari nebyla v kanceláři, a tak jsem chvíli trochu tápala, než se mi podařilo zjistit, co máme vlastně za práci. Bylo to trochu složitější, protože jsem jednou svou (ironickou) poznámkou Lilly urazila, ovšem odmítám svou chybu, protože Assi to pochopila (a zasmála se), zatímco Lilly na mě zařvala "no promiň?!" a naštvaně odešla. Až asi po hodině jsme se obě uklidnily natolik, abychom si v klidu mohly vysvětlit, co je za problém. Naštěstí mám s těmito povahami "horká hlava" trochu zkušenosti... A sakra, lidi, ne všechno, co říkám, myslím vážně, na to už jste snad všichni přišli, ne?

Nejprve jsme tedy dokončily úklid horního patra jednoho z oněch dřevěných domků (který jsme začaly včera) a následně jsme se dozvěděly, že můžeme uklidit i to spodní patro. Hurá. Předtím jsme ovšem na dvůr musely vystěhovat nějaké lavičky a stoly, které byly těžké jak to zvířátko na K. Tahalo nás to 5 lidí (já, Lilly, Assi, Jaana a Niko) a všichni jsme se dost nadřeli. V jednu chvíli pak hrozilo, že zase dostanu do ruky sekačku, ale Jaanu napadl naprosto spásný nápad: svěřila ji Nikovi. Já místo toho dostala další místnost na uklízení.

Obědovou pauzu jsem obětovala praní, tedy přesněji vyzvednutí vypraného prádla z kanceláře a jeho rozvěšení na sušáku v našem bytečku. Zároveň jsem se chystala zavolat do Helsinek, jestli mi peníze pošlou ještě letos, ale náhodou mi jen pár minut před tím od paní Uotily přišel e-mail, že ten můj teprve teď našla ve spamu, že se omlouvá, bla bla bla. Že peníze pošle zítra, ale dostanu je asi až v pondělí. Záhy mi od ní přišla druhá zpráva, že když o tom tak přemýšlí, pošle mi obě "dávky" najednou (za oba měsíce, co tu jsem), takže čekám, že v pondělí trhnu rekord v množství peněz, které jsem kdy měla na účtu. A pak to bude zase jenom ubývat.

Hned po práci jsem jela na nákup a chtěla jsem pro nás upéct štrúdl. Měla jsem na něj takovou chuť! Nakoupila jsem tedy jablka, ořechy a listové těsto... A teprve po návratu z obchodu jsem si uvědomila, že doprčic to těsto musím rozválet a váleček samozřejmě nemám! Když jsem si to chtěla alespoň prohlédnout a vymyslet nějakou náhradu (jako že to třeba šikovně vyválím nějakou skleničkou), nedošlo mi, že to těsto je zmrzlé... a tak se neohýbá, ale láme. V tu chvíli moje frustrace dosáhla maximální hodnoty. Uraženě jsem těsto mrskla do mrazáku, ostatní věci do skříně... a zapnula jsem si počítačovou hru. Zatraceně! Proč je všechno proti mně?!

V 17 hodin jsem musela hru přerušit, protože jsme s Lilly musely zpátky do kanceláře, kde jsme měly mít nějaké školení o službách zákazníkům. Moje představa: jen já a Lilly, Sari nám bude vysvětlovat, jak to tady chodí a případně nás učit nějaké důležité fráze (nebo čísla, komu máme volat v případě nouze).

Realita: sešli jsme se v počtu asi 30 lidí, z toho jen já a Lilly cizinky. Po obvyklém seznamovacím kolečku (ze kterého si stejně nic nepamatuji) nám Sari začala dávat ono školení. Opravdu to bylo jako ve škole, ne-li jako ve školce. Musíte lidi zdravit "dobrý den", a říkat "prosím" a "děkuji" a pořád se usmívat. Do práce musíte chodit v čistém oblečení, bez laku na nehty a ve stylu oblečení odpovídajícím zaměření festivalu. Když jste v práci, buďte opravdu v práci, odložte mobil a Facebook na později. Starším lidem nezapomeňte vykat, pokud vám neřeknou, že jim můžete tykat. No dobře, u tohohle posledního bodu Sari sama uznala, že ten se týká výhradně přítomných Finů, protože u nás i v Maďarsku je vykání stále ještě dostatečně rozšířené. V podstatě jedinou přínosnou informací pro mě bylo zjištění, že budu přidělená do jedné z festivalových kaváren, takže ze mě (alespoň ty dva týdny) nebude profesionální zahradník, mechanik ani uklízečka. Uf. Ale neměla bych se radovat předčasně...

Dnešní večeře byla v mojí režii a na dnešek jsem naplánovala bramboráky (podle babiččina receptu, samozřejmě). Lilly mi je chválila, že jsou výborné. Sice je v Maďarsku dělají trochu jinak (s cibulí, ne tak tenké a dávají si je se zakysanou smetanou. Nakonec ji napadlo, že je někdy taky udělá, ať to můžu srovnat.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře