Sobota 11. 7. 2015

11. červenec 2015 | 22.05 |

Dneska jsem byla tak líná, až to hezké není. Spát jsem totiž šla v 1 ráno (asi už trénuju na dobu, kdy budu v práci do půlnoci), ovšem ráno jsem měla budíček už v 8 hodin, protože Anna se rozhodla začít přestavovat svůj pokoj a stěhovat krabice do kumbálku na chodbě, což pochopitelně dělalo hluk.

Vypotácela se z postele a dopřála si snídani a dokoukala jeden film. Pak jsem si ale šla znovu lehnout, protože se mi pořád chtělo strašně spát. Pak mě pro změnu vyrušila Lilly, která byla v šoku z toho, že v 10 hodin ležím v posteli. Na chvíli se mi podařilo usnout, ale když už mě nerušila Anna, tak zase další lidé, kteří o patro níž zařizují kavárnu.

K obědu jsem dorazila smažák s hranolkami, který jsem sice udělala už ve čtvrtek, ale v domnění, že vařím pro tři hladové krky, jsem udělala 500 g sýra a celé kilo hranolek, což se nakonec ukázalo jako moc i pro takové jedlíky jako jsme já s Lilly (Annu k tomu brzy vychováme, myslím, že jí bude stačit týden v práci). Odpoledne jsem se pak dala do pečení korvapuusti. Tentokrát jsem s nimi opravdu ale opravdu spokojená: mají krásnou zlatavou barvu ze všech stran, jsou slaďoučké, měkkoučké a nadýchané. A Lilly jich na posezení snědla rovnou 8! Na jednu stranu těší, že jí chutnají, ale tímhle tempem můžu zítra péct zas! I když by mi to asi až tak nevadilo...

Odnesla jsem také nějaké Jaaně, která tady dneska musela chudinka strávit celý den a organizovat poslední přípravy. Zároveň jsem jí svěřila, že se nám teď těžko vaří, když jsme věci zapůjčené z kuchyně musely včera vrátit, a ptala jsem se, jestli bychom si nemohly půjčit alespoň škrabku a struhadlo. V kuchyni v přízemí teď budou potřeba, ale nabídla mi, že mi půjčí svoje, protože její děti jsou na prázdninách pryč, ona je doma sama a pro sebe si zas tak často nevaří. Lilly to opravdu vystihla, když prohlásila, že Jaana je anděl.

Bylo už dávno po půl šesté, když se Anna začala chystat k odchodu. Naštěstí mě napadlo se ji zeptat, jestli jde do obchodu. Díky tomu jsem ji mohla upozornit, že by měla pohnout, protože v sobotu je zavíračka v 18 hodin. Lilly byla u toho a, když se za Annou zaklaply dveře, kroutila hlavou a nadávala. Dnes dopoledne totiž Lilly šla na nákup a Anna odešla s ní. Myslela jsem si, že byly v marketu společně, ale ukázalo se, že Lilly šla sama, protože Anna prohlásila, že "jde na procházku". Přičemž právě v té chvíli ji Lilly upozornila, že je dobré jít v sobotu na nákup včas, než obchod zavře a než tam těsně před tím všechno vyberou místní lidé.

Jsem ráda, že Lilly mé rozporuplné pocity vůči Anně sdílí. Oběma se nám totiž zdá, jako by vůbec neposlouchala, co jí lidé říkají. Já se jenom bojím toho, abych nemusela platit za její případné chyby v práci, protože foyer máme na starost jenom my dvě a nikdo nebude zjišťovat, jestli problém nastal v době, kdy jsem tam byla já, nebo ona. A Anna stále ještě netuší, kde foyer je, protože místo toho, aby se zeptala, se vypaří uprostřed školení. Zároveň mám stále ještě výčitky, že vůči ní smýšlím tak negativně, když je tu jenom tři dny. Snad se tedy moje obavy nepotvrdí.

Dnes byla poprvé na řadě s vařením právě Anna: připravila pro nás rýži s hráškem a salátem. Musím přiznat, že je fajn mít zase po dlouhé době nějaké zdravé jídlo, i když jsem k tomu dorazila ještě kus chleba se sýrem. Zároveň jsem se lekla, jak je to balení sýra už skoro prázdné. Koupila jsem ho asi před dvěma týdny, celé kilo, a už je fuč! (Na obalování jsem koupila eidam zvlášť.)

Večer jsme pak každá po svém nabírala síly na nadcházející dva týdny, ačkoli já jsem jediná, kdo musí do práce už zítra. Doufám, že všechno klapne a alespoň zítřek coby první den bude probíhat v klidu.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře