Sobota 15.1.2011

25. březen 2011 | 17.51 |

Dnes jsem si dopřávala dlouhý spánek. Až do 9 hodin! Pak jsem zezdola zaslechla nějaký hluk, tak jsem se vydala připravit si snídani. Po školních dnech, kdy na to nemám čas, jsem si dnes dopřála své milované kakao. A k tomu koláček, jako vždy. Victoria ležela na pohovce v obýváku a dívala se na pohádky. V 10 hodin jsme s Nadiou chtěly jít koupit tu mou novou SIM kartu, ale ona jaksi zaspala. Vyrazily jsme o něco později, společnými silami sehnaly mou fr. kartu a poté zamířily do knihkupectví (upřímně doufám, že si tu cestu nějak vybavím, protože tam musím znova, někteří lidé vědí, co se mnou knihkupectví dělá a tady mají ty fr. knížky tak levné!!). Koupila jsem si Květy zla v originále, ale takové napůl učebnicové vydání (jsou tam nějaké poznámky a vysvětlivky) za necelých 90,-. No neberte to!!!

Pak jsem řekla, že potřebuji nakoupit i nějaké oblečení. Nadia souhlasila, na rozdíl ode mě oblečení nakupuje ráda a hned si jedno tričko koupila. Já si ale nic nemohla vybrat (byly jsme v jiných obchodech než já předtím), tak jsem řekla, že někam zajedu v týdnu. A ona, že půjde se mnou. Nejdřív jsem moc nechtěla (pochopitelně jsem to nahlas neřekla), ovšem po chvíli mi došlo, že ji to nakupování zaprvé baví a že za druhé to byl jeden z výrazů kamarádství mezi námi. Uvidíme, jak to vyjde. Alespoň mi třeba poradí.

Poté jsme se vrátily do domu, po obědě se Nadia dala do uklízení pokoje, protože měly přijít její kamarádky, já zas do psaní úkolů. Když kamarádky konečně přišly (asi s půlhodinovým zpožděním), společně ještě s Victorií jsme se dívaly na film. Základní myšlenku jsem pochytila, ale spíš podle té obrazové části, než že by mi napověděly dialogy. Snad příště. Poté se holky rozhodly, že půjdou do knihovny. Jistě, že ráda s nimi půjdu, už od mého příjezdu přemýšlím, koho se zeptat, kde je tu nějaká knihovna. Co je nejlepší, mám ji skoro za rohem! Navíc tam půjčují i filmy na DVD a koukala jsem, že většinou i verze v angličtině, nebo třeba s fr. titulky. Kromě toho jsem tam také objevila komiksy. Myslím, že by to pro mě mohlo být dobré, málo textu, hodně obrázků. Jen musím zjistit, jestli nepotřebuju nějakou speciální průkazku. Bohužel, nebyl moc čas, protože jsme tam přišly 10 minut před zavírací dobou. Tak snad příští víkend.

Poté se kamarádky vydaly domů. Když jsme my tři dorazily zpátky, Victoria se ztratila do svého pokoje a Nadia vpadla do toho mého. Trochu mě to překvapilo. A také to, co mi řekla. Prý, co si myslím o Victorii? Nevím, je pro mě těžké někoho soudit, když pořádně nerozumím. Podle Nadii, že je prý Victoria hrozná, malá rozmazlená princeznička. Když se nad tím zamyslím, docházím k závěru, že má možná pravdu. Dnes jsem ji pozorovala u večeře, vůbec se nenamáhala po sobě uklízet, všechno pro ni dělali ostatní. Pokud jsem správně rozuměla, Nadiu rozladilo především to, že mě pozvala, jestli se nechci s ní a jejími kamarádkami dívat na film, ale Victoria se tam jaksi sama vetřela.

A také mi potvrdila mou domněnku, že je to opravdu Christianova dcera, ale co jsem tak vypozorovala, bude tu jen občas trávit víkendy.

Není ani tak důležité, jaká Victoria je, či není, je ještě malá a pokud budu chladně kalkulovat, pro mě tu není nikterak výrazně důležitou osobou. Ale z toho, že si za mnou Nadia přišla postěžovat, jsem opět získala pocit, že se z nás, pouhých spolubydlících, stávají opravdu kamarádky. Za což jsem pochopitelně ráda. Snad se nemýlím...

Večer jsem se opět pustila do úkolů, tentokrát však do mé francouzské školy. Našla jsem si české překlady Baudelaira a začala si psát poznámky, překládat, rozebírat. Ať jsem na pondělní hodinu literatury připravená.

Při večeři jsme také každý dostal tabulku domácích prací, která prý platí od zítra. Pro mě to znamená, že skoro všechno zůstane při starém. Každé ráno si podle tabulky musím ustlat postel, jaké překvapení! Každou sobotu si mám uklidit pokoj - v mém případě jenom stůl, protože jinde je pořádek. A po večeři sklízet ze stolu, dvakrát v týdnu naopak prostírat (střídám se s Nadiou a Nicolasem). Zítra mám prostírací premiéru, tak jsem zvědavá, protože u většiny věcí nevím, kde se nacházejí. Snad se doptám... 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře