Středa 22. 7. 2015

22. červenec 2015 | 22.09 |

Je to docela úleva psát po dlouhé době zápis večer s vědomím, že to hlavní v daný den se už (asi) stalo. Dneska jsem také vstávala jen krátkou chvilku po osmé, což je součást mého plánu naučit se do konce týdne vstávat do práce bez ranního utrpení.

Dopoledne jsem tak trochu zabila hraním jedné hry a stahováním nějaké hudby. Poslední dobou jsem Finskem trochu přesycená, a tak jsem se vrhla na francouzštinu: hudba, literatura... Také v práci docela často potkávám francouzsky mluvící umělce, kteří jsou velmi zdvořilí a velmi potěšení, když jim přeji francouzsky dobrou chuť, hezký večer, dobrou noc... zkrátka co je zrovna potřeba.

Směna mi začala ve 12:30. Tou dobou byla Elina v kuchyni a z nějakého důvodu mě pořád nutila, abych si něco dala (k jídlu samozřejmě), ale já se těsně před odchodem do práce doma naobědvala, tak jsem neměla moc zájem. V klidu jsem připravovala všechno jídlo do jednoho i druhého foyer a při tom trochu vypomáhala s mytím nádobí a také sem tam něco u stánku s palačinkami.

V jednu chvíli jsem zrovna neměla moc do čeho píchnout, tak jsem šla za Lilly na pokec. Lilly mě hned zatáhla dovnitř, ať prý si vyzkouším, jak se dělají palačinky na těch jejich velkých vařičích. Nějaká moc milá babička mi to nejprve všechno ukázala a vysvětlila, pak byla řada na mě. Jsem na sebe hrdá: podařilo se mi upéct krásně zlatavou palačinku, která zůstala v celku! Ve stejnou dobu babičky učily výrobu palačinek i jednoho našeho mladého kolegu, který pak zbytky těsta honil všude možně. Po úspěšném dokončení palačinky mi bylo nabídnuto, že si ji můžu i sníst, ale já stále ještě neměla hlad a tou dobou končil jeden koncert a já musela jít uklízet.

Asi o půl hodiny později jsem šla ke stánku s palačinkami znovu. Teď bych si teda jednu dala, pokud je tu nějaká volná... Lilly mě hned postavila před tu nejtěžší otázku: sladkou (s jahodovou marmeládou), nebo slanou (uzené sobí maso s nějakým krémem)? Nakonec jsem dala přednost slané, Lilly ji pro mě osobně připravila, opět mě pozvala dovnitř, uvolnila mi svou vlastní stoličku, abych měla pohodlí, přinesla mi i příbory a ubrousky. Připadla jsem si jako královna. Zvlášť když zákazníci vidí dovnitř, takže na mě nevěřícně zírali. No co, já tři eura platit nemusím, heč! Věřte mi, že já jsem si to už odpracovala jinde.

Anna mě přišla vystřídat už v 17 hodin a já honem jela domů. Nejprve jsem odvezla prádlo do pračky v kanceláři, pak jsem zajela na nákup a nakonec zpátky. Na poslední chvíli jsem se rozhodla, že dnes zase udělám smažák. Sice Lilly už několik dní slibuji lívance, ale mám pocit, že vzhledem k jejímu pracovnímu místu uvítá něco trochu jiného.

Bohužel Lilly měla jen dvě hodiny pauzu, pak jí práce začala nanovo a tentokrát musí vydržet skoro do půlnoci. Slíbila jsem, že se kolem 22. hodiny na chvíli zastavím a vypomůžu s návalem zákazníků po konci koncertu ve 22:15. Když už teď vím, jak ty palačinky správně osmažit :-)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře