Pondělí 27. 7. 2015

27. červenec 2015 | 20.55 |

Začátek týdne byl náročný a to je skutečně teprve začátek. Už včera večer mě začalo bolet v krku, přes noc se to vůbec nezlepšilo a ráno jsem vstávala s opravdu velkou nechutí. Do večera už se mi k tomu spustila i rýma, takže mluvím o celkem regulérním nachlazení. Slibuji, že nejméně rok už do žádné sauny ani jezera nevkročím!

Ráno jsme začínaly v 9 hodin ve škole, kde jsme do 13:30 zvládly doslova vydrhnout celou kuchyň, včetně sprchování podlahy (naštěstí tam na několika místech je odtok v podlaze, takže to mytí bylo vlastně docela pohodlné). Elina pak ale sama řekla mně i Lilly, že se výlet dneska nekoná, protože je unavená a ani my zrovna nesršíme energií. Já to za sebe ovšem nevidím ani na zítřek.

Odpoledne jsme šly zpátky do kanceláře k Sari. Nejprve jsme si měly odpočinout, dát si kávu a zákusek, ale výhodou faktu, že jsem nemocná, je to, že zmizela chuť k jídlu, takže docela fajn začátek pro můj pokus zbavit se kil, která přibyla v posledních týdnech. Pak Sari vymyslela, že odvezeme kola zpátky do skladiště u našeho domu. Bála jsem se, že myslí všech těch asi 100 kol, ale naštěstí jich tam bylo tak 15, my na to byly tři a alespoň cestu z kanceláře k domu jsme většinou mohly jet. Říkám většinou, protože některá kola měla sedla tak vysoko, že to bylo až nebezpečné.

S Lilly jsme skončily někdy v 15:20, Anna odešla o pár minut dřív. V každém případě další přesčas. Z práce jsme vyrazily do obchodu a pak domů do postele. Udělala jsem si jídlo, odnesla ho do postele a hodinu koukala na seriály na internetu. Pak se mi začalo chtít spát, ale nechala jsem počítač zapnutý, protože jsem zrovna stahovala nějaký film. Bohužel jsem zapomněla, že mám zapnutý i Skype, a tak jsem po čtvrhodině měla budíček.

Když jsem skončila rozhovor s rodiči, pokoušela jsem se znovu usnout, ale tentokrát přišla Anna z nákupu, takže mě přinejmenším opět spolehlivě probralo prásknutí dveří. Následně se obě holky usadily v kuchyni a celkem hlasitě si povídaly. Asi po 10 minutách jsem to vzdala. Spaní mi dnes odpoledne prostě nebylo přáno.

Šla jsem do kuchyně a začala vařit. Lilly se divila, proč neležím a nespím. Už jsem tak unavená, že ani nejsem schopná říct dostatečně uštěpačným tónem, že bych opravdu ráda spala, kdyby to bylo jen trochu možné. Nakonec to bylo jen suché konstatování faktu, že je v domě moc hlučno. Za chvíli holky odešly do svých pokojů, já z posledních sil dosmažila lívance, pět jich snědla a vrátila se do postele.

Lilly mi pak přišla oznámit, že mluvila se Sari. Řekla jí, že je moc unavená, a tak Sari rozhodla, že Lilly bude mít zítra den volno. Takže je to jen na mně a na Anně, přičemž já teď v práci jedu sotva na 50 %. Lilly aspoň měla volno aspoň včera, já naposledy před 10 dny. Jen doufám, že se z toho nějak dostanu, abych si mohla užít svůj výlet do Kuopio. Chtěla jsem využít volno příští týden a výlet z Kuopio si prodloužit do Helsinek a pak možná dalších měst na pobřeží, ale vůbec nejsem schopná tu cestu naplánovat a zařídit.

Teď se jdu potřetí a snad konečně úspěšně pokusit usnout. Dobrou!

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře