Čtvrtek 30. 7. 2015

30. červenec 2015 | 22.06 |

Víte, jak se mi ráno chtělo do práce? Vůbec. Ale co nadělám. Motivovalo mě jen pomyšlení, že mě od dalšího víkendu a výletu dělí jenom dva pracovní dny. Z pracovního týmu, který ještě před týdnem měl přes 200 členů, už nás zbylo opravdu jen pár, ovšem ono ani té práce už nejspíš moc nezbývá.

Ráno jsme s holkama měly za úkol vylít vodu z takových těch plastových stojanů na slunečníky. To jsem ovšem netušila, že ty stojany musíme různě naklánět a překlápět a ta voda půjde ven jen po kapkách. Jinými slovy strávily jsme nad tím poctivé dvě hodiny (10 stojanů). Lilly si u toho zanadávala, zatímco já a Anna jsme si to stíhaly i užívat, protože pobyt venku byl vcelku příjemný a my se snažily trochu chytat bronz. Dneska totiž bylo léto. Jako opravdové léto: sluníčko, teplo, komáři. Na jejich existenci už jsem si zvykla, ale opravdu bych ocenila, kdyby mě ti malí hajzlíci aspoň neštípali přes oblečení!

Bylo takové horko, že Sari do kanceláře objednala tři krabice zmrzliny. (Když jsem po práci šla do supermarketu, ven proudily davy Finů s nanukem v ruce.) Ovšem sladkou odměnu jsme si všechny zasloužily, protože jsme dneska dokončily drhnutí kanceláře opět od stropu až po podlahu.

Já a Lilly jsme pak Sari odevzdaly naše sešity se záznamem odpracovaných hodin, aby se na to mohla podívat. Sari pak řekla, že nám zavolá, jestli máme zítra přijít. Pokud se neozve, znamená to, že máme volný den. Trochu mě štve, že do poslední chvíle musím být v pohotovosti, ale doufám, že by se případný telefonát ozval už dnes a ne zítra ráno.

Po práci jsem tedy skočila na nákup, koupila si ještě druhého nanuka (hruškového), protože jsem si ten letní den chtěla naplno užít i přes pokračující nachlazení (teď už ovšem jen v mírném stádiu). Odpoledne jsem pak roztápěla troubu a konečně pekla to, na co jsme tu všichni už dlouho čekali. (No dobře, čekala jsem asi jenom já.) Hádáte správně, perník! S čokoládovou polevou na povrchu. Vím, že sebechvála není hezká věc, ale když on je tak dobrý a tak krásně nadýchaný. Prostě mňamka!

Při pobytu v kuchyni jsem si také stihla vyrobit dostatečnou zásobu sendvičů na nadcházející výlet a dorazit další zbytky, aby se přes víkend v lednici nezkazily. A nebo přes týden? To ještě nevím, ale je to docela napínavé. Zatímco výlet do Kuopio jsem si začala zařizovat už v červnu, o jeho prodloužení do Helsinek jsem začala usilovat až tento týden a bohužel už je, zdá se, poněkud pozdě, protože se mi nedaří sehnat ubytování (takové, které by mě finančně nezruinovalo). Ale nevadí, pokud se nic neobjeví do zítra, vrátím se do Kuhmo v pondělí ráno a bude alespoň víc času na studia. S Annou pak určitě vymyslíme nějaké výlety, protože ta na rozdíl od Lilly nehodlá celý týden strávit spaním a hraním počítačových her.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře