Jak žiju. Žiju?

27. říjen 2015 | 10.51 |

 No fuj, poslední článek před více než měsícem! Nejhorší na tom ale je, že mě nenapadá nic inteligentního, o čem bych mohla napsat něco nového... 

Tak vám aspoň napíšu, jak žiju-nežiju, i když nepředpokládám, že by to někoho kdovíjak zajímalo. 

Mám práci. Už zase. Má to podobný efekt jako v dubnu. Zase nic nestíhám. V první řadě mám studium. Pak občas vypomáhám v naší oborové knihovně (kam chodí asi tak jeden člověk za měsíc). Pak samozřejmě spolkuju. Zjišťuji, že s nadpoloviční většinou ročníku v zahraničí se nějaké studentské aktivity udržují docela těžko. Štěstí, že se vrátí už po Vánocích. Samozřejmě pominu ten drobný fakt, že si sama sobě pořád nadávám, že jsem měla jet taky. Fina by to asi potěšilo. Ale bojím se, že náš obor tady v Praze by jinak asi úplně odumřel. (Nebo si tím jenom sama sobě snažím dokázat, jak jsem důležitá, hehe). 

Od listopadu to začne být ještě zajímavější. To totiž začnu vypomáhat ještě s rozšiřováním finského paralelního korpusu. To byste nevěřili, co všechno to obnáší. Naskenovat knihu, to je pohoda. Pak ale musíte zkontrolovat, že se naskenovalo všechno správně a že si program, který sken převádí do obyčejného wordu nevymyslel nějaká svoje písmenka nebo jiné znaky. Kvůli tomu musíte v podstatě přečíst celou knihu a zkontrolovat správnost. Pak ten text nahrají do korpusu, kde by už měl existovat tentýž text v české verzi, a mým úkolem bude k sobě ty dva texty přiřadit a zarovnat je. To znamená, že opět budu muset skoro všechno přečíst a zkontrolovat, že první věta v české verzi odpovídá první větě ve finské verzi a druhá věta taky odpovídá a třetí... a tak dále. Naštěstí se na to kdovíjak nespěchá a já si můžu pracovní dobu určovat sama a to zarovnávání můžu dělat kdekoli, k tomu stačí jen internet. 

Pak se taky blíží Vánoce. Pokud jste na to náhodou stíhali dosud úspěšně zapomínat (jako já), letáky s nabídkou z nejrůznějších obchodů vám to rychle připomenou. Co na tom, že ještě nebyl Halloween, z regálů už na vás koukají hromady vánoční čokolády a ozdoby na stromeček. Dneska jsem měla krásný sen: v tom snu byl konec října (jako teď) a já měla víc než polovinu dárků už koupenou. To probuzení bylo trochu drsnější, ale hádám, že by to bylo ještě horší, kdybych se takhle probudila po polovině prosince a uvědomila si, že dárek mám vlastně zatím koupený jenom jeden a to vlastně úplně náhodou. (Ona ho chtěla koupit máma, ale já ji přesvědčila, že ona - na rozdíl ode mě - dokáže vymyslet ještě něco jiného). 

Říkám si, že bych taky měla poslat nějaký balíček svým přátelům na sever. Taky se od listopadu možná pustím do hraní divadla. A na leden se chystám zařídit propagační kampaň, která by na finštinu přilákala více uchazečů. Jo a taky bych pomalu měla podávat svojí vlastní přihlášku ke studiu (magisterskému). Za předpokladu, že vůbec dodělám to bakalářské. Z bakalářské práce totiž ještě nemám ani čárku. Já vím, že teď je to ještě v pohodě, ale já tu první čárku plánuju napsat už pět týdnů a pořád nic. A zmiňovala jsem, že do června musím přečíst okolo stovky knih? A to jsem si usmyslela, že na jaře pojedu na týden do Finska. Protože Fin za mnou nepřijede, to je mi jasné. Takže asi jediný pozitivní efekt toho všeho je to, že nemám čas smutnit nad tím, jak moc se mi po něm stýská. 

Ach jo, už aby byly prázdniny... 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jak žiju. Žiju? andrea 27. 10. 2015 - 11:44
RE(2x): Jak žiju. Žiju? cayenne 27. 10. 2015 - 16:30
RE(3x): Jak žiju. Žiju? andrea 29. 10. 2015 - 10:46
RE: Jak žiju. Žiju? hroznetajne®pise.cz 27. 10. 2015 - 13:08
RE: Jak žiju. Žiju? tlapka®pise.cz 30. 10. 2015 - 14:13