Pondělí 11. 7. 2016

11. červenec 2016 | 22.50 |


Máme tu první den s plnohodnotnou výukou. Hned ráno jsme byli rozděleni do dvou skupin po 12 lidech. Bylo nám zdůrazněno, že nejde o skupiny podle úrovně. Mně bylo hned jasné, že skupiny byly vytvořeny po pečlivé úvaze, protože tam, kde to šlo, se samozřejmě snažili, aby dva lidé ze stejné země nebyli ve stejné skupině. Aspoň si pak s Monikou můžeme porovnávat naše dojmy.

Moje skupina (B) ráno začínala literaturou. Dnes byly na pořadu dne historické romány a fantaskní literatura. Obojí mám celkem ráda, i když to první asi víc. Zároveň jsem ale zjistila, že většinu příběhů znám spíš ve filmovém zpracování, než jako tu knižní předlohu. Na podzim bych se to chtěla pokusit změnit, protože vím, že kniha na mě obvykle zapůsobí mnohem silněji. V případě fantastiky pak byla řeč především o žánru tzv. uuskumma (new weird) a magického realismu. Konkrétní jména pro oba pojednávané proudy v literatuře byla například: Katja Kettu (potkala jsem v Praze), Johanna Sinisalo (potkala jsem v Praze), Emmi Itäranta (potkala jsem v Praze). Od všech tří mám mimochodem podepsanou nějakou knihu. Úplně si teď připadám jako největší znalec finské literatury, když znám tolik celebrit. :-)

Po obědě jsme potom měli hodinu zaměřenou na akademické psaní, kde jsme detailně probírali, jak má vypadat ta naše slavná esej. Nemůžu si pomoct, ale opět to ve mně vyvolává takový zvláštní pocit, jaký jsem zažila i na předchozím kurzu nebo při studiu ve Francii. Úkoly, které tu máme splnit, nám jsou podávány jako strašně obtížné, ale zároveň jsme uklidňováni, že to určitě zvládneme, že nám vyučující budou maximálně nápomocné. Ten těžký úkol pro tento kurz spočívá v tom, že máme napsat esej ve finštině na 3-6 normostran, přičemž téma se může týkat naší bakalářské nebo diplomové práce. O stejném tématu bychom pak za dva týdny měli mít ještě 10 minut prezentaci před spolužáky z kurzu.

Přesnější by ale bylo napsat, že jde o "těžký" úkol.  No ne, vážně, tři stránky? Moji milí čtenáři, já na toto téma už napsala desetistránkovou seminárku finsky a čtyřicetistránkovou bakalářskou práci česky. To vše navíc v době, kdy jsem ještě psala třístránkový článek o jaderné energetice (taktéž finsky), a česky desetistránkovou seminárku analyzující tvorbu Daniela Katze (finský spisovatel židovského původu, představitel humoristické prózy 80. a 90. let) a šestistránkovou analýzu románu Liljecronův domov od Selmy Lagerlöf (to je pro změnu švédský novoromantismus, mimochodem doporučuji ke čtení). V téže době jsem se mimo jiné připravovala ještě ke dvěma BZK. Abych to shrnula: jediný problém, který budu mít, abych tu jejich esej napsala v rozsahu a formě, jakou požadují, je ten, že nevím, jak to všechno zvládnu nacpat do těch pouhopouhých 6 stran! (Zvlášť když po obhajobě BP mám další spoustu nápadů, jak ve výzkumu pokračovat, i když se přiznám, že diplomku o tom psát nechci, protože bych si raději zkusila nové téma.) Uklidňuje mě jenom to, že za překročení rozsahu nebudeme nijak postihováni, takže závazná je jen ta minimální hranice. I tu ústní prezentaci už mám vyzkoušenou, takže není čeho se bát. A hrozně mě baví, když máme výuku od 9 do 16 hodin (s hodinovou pauzou na oběd) a vyučující prohlásí, že je to pitkä päivä (dlouhý den). Já byla v posledním semestru zvyklá na den od 9 do 19 hodin, bez pauzy, a večer ještě psaní všech těch seminárek. Takže ne, tohle je úplná pohoda. Prázdniny. (To jsem možná ještě nezmiňovala, že na psaní eseje bude vyhrazený čas v rámci výuky, takže se vlastně ani nemusím obtěžovat ve svém volném čase po té 16. hodině.)

Když jsem dnes večer měla tolik volného času, rozhodla jsem se po delší době si dopřát k večeři nějaké teplé jídlo. A protože nemám ráda dojídání zbytků, nabídla jsem Monice, která zase slíbila, že příště pozve ona mě. Její dojem z "náročnosti" kurzu je mimochodem dost podobný. A také jsme se dneska bavily tím, že jsme v obou skupinách byly jediné, kdo při jedné prezentaci s fotografiemi známých finských osobností poznal Herttu Kuusinen(ovou). Jde o finskou komunistku, která je nejzajímavější asi tím, že jejím milencem byl Olavi Paavolainen, významný finský spisovatel, skoro stejně kontroverzní jako ona sama.

Končím dnešní exkurz do finské literatury, historie a způsobu psaní odborných prací. (Už jsem zmiňovala, že ve Finsku neexistuje BZK, píše se jenom bakalářská práce, která má navíc jenom 15 stran?) Protože tu evidentně mám málo práce, jdu se raději pustit do své vlastní tvorby. Tak zase zítra!

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář