Čtvrtek 21. 7. 2016

21. červenec 2016 | 21.30 |


Včera jsem se trochu rozjela, tak to dneska zkusím zkrátit. Jak už jsem psala, sraz jsme tentokrát měli v 8:20, protože jsme dopoledne jeli na univerzitu, kde jsme v počítačové učebně měli možnost pracovat na naší eseji. Byla jsem tam sice až v 8:17, ale vyučující přišla až po mně, takže jsem došla k závěru, že není třeba se připravovat o potěšení z finské čokolády.

Při psaní jsem opět nebyla tak pilná, jak bych asi měla. Kromě eseje jsem totiž v oné učebně také stvořila odpověď pro jednu finskou studentku, která na podzim přijede na Erasmus do Prahy (a kontaktovala náš spolek se žádostí o radu). Mám z toho skvělý pocit, protože to je znamení toho, že se náš spolek pomalu dostává do povědomí těch správných lidí a zřejmě dobře plní svůj účel. Abych jí mohla na něco odpovědět, potřebovala jsem na chvíli otevřít Facebook... a pak jsem začala odpovídat zase jiným lidem... I tak jsem za dopoledne ke své eseji zvládla připsat necelé dvě strany a to jsem ještě odcházela dřív, protože jsme s dalšími dvěma spolužáky chtěli na autobusovém nádraží natočit tu scénku do naší skeče. Přitom jsem zjistila, že ona Ukrajinka Lilja se mnou a s Monikou jede v neděli do Turku navštívit své vlastní známé. Když jsem dnes měla možnost se s ní bavit víc, vzala jsem ji už celkem na milost. Intenzivní rozhovor jsme při čekání na autobus vedly také s Martynou. Ona kdysi byla v Praze (mě návštěva Varšavy ještě čeká) a říkala, že se jí tam líbilo. Začala jsem přemýšlet, jestli by se v rámci našeho studia nedala uspořádat nějaká akce, kde by se mohli sejít třeba studenti finštiny z Prahy, Brna, Bratislavy a Varšavy (případně i jiných slovenských nebo polských měst, pokud se tam finština učí). Měla bych to navrhnout Timovi, protože tuším, že by se mu ten nápad určitě hrozně líbil. Ideální příležitostí by bylo třeba 100leté výročí nezávislosti příští rok, jenže to zase skoro všichni plánujeme být na oslavy ve Finsku...

Zpět k dnešnímu dni!

Po obědě jsme měli další konverzační hodinu a další nálož nespisovné finštiny.

Na těchto kurzech postupně začínám mít pocit, že už jsem v tom docela zběhlá, ale je mi jasné, že mě brzy nějaký Fin zase vyvede z omylu. Druhá část kurzu byla tentokrát zaměřená na přípravu našich příspěvků do minikonference, kterou budeme mít příští týden. Jak říkám, u mě bude největší problém, abych o korpusu a futuru vydržela mluvit opravdu JENOM deset minut. Zvlášť když jsem minulý týden svůj výzkum započatý v BP rozšířila o další dvě konstrukce. No dobře, problém ještě bude taky s tím, že budu muset mluvit finsky před spoustou lidí, což mě za normálních okolností stresuje. Ale tady na kurzu se mi zatím celkem daří to neřešit a ono to kupodivu jde nějak samo.

Po výuce jsem si skočila ještě na nákup do Lidlu a dopřála si zase jedno hotové jídlo. S vařením je to tu potíž a zrovna dneska jsem přemýšlela o tom, že bych si docela ráda udělala něco dobrého. (Co třeba lososa s tymiánem a koprem, zalitého citronovou šťávou...?) Po nákupu jsem si ještě stihla zahrát na turistku a zajít do místního infocentra. Byl tam nějaký pán (z rozhovoru jsem vyrozuměla, že Němec), který se s nimi o něčem pokoušel domluvit lámanou angličtinou. A pak jsem přišla já a spustila... lámanou finštinou! Ale šlo to. Dokonce mám podezření, že ta paní ani nepoznala, že nejsem Finka (protože jsem vynechala tu část, že "jsem studentka finštiny, jsem tu letním kurzu, nemluvím moc dobře finsky..."). V sobotu mě totiž čeká volný den. Od mého příjezdu snad úplně první. Žádná výuka, žádný doprovodný program, žádné setkání s Finy ani jinými lidmi. Celý den jenom pro sebe. A ten další víkend mě zase čeká dvojí provádění po městě, takže potřebuji nabrat nějakou inspiraci a zjistit, kam stojí za to zajít. A protože ta paní byla milá a mně se s ní nějak chtělo povídat, tak jsem se jí začala vyptávat ještě na Birgitan polku. Vím, v lese už jsem byla. Takže mapa, kterou jsem dostala DNES, je mi už k ničemu. Ale asi jsem chtěla ulevit svému svědomí, že jsem ji nesehnala už před tím výletem. A taky, kdo ví, třeba se Zuzkou na Birgitan polku vyrazíme za rok znovu. (A třeba i dřív?)

Před šestou jsem byla zpátky na ubytovně a tentokrát jsem se opravdu pustila do studia. Esej už je napsaná, zítra odpoledne si ji po sobě ještě jednou v klidu přečtu a můžu ji odeslat. Akorát jsem se vešla do těch šesti stran. Mohla bych sice psát dál a hodně, ale je spousta dalších věcí, které chci ještě psát. Takže zase příště...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Čtvrtek 21. 7. 2016 andrea 27. 07. 2016 - 15:05