Úterý 9. 8. 2016

9. srpen 2016 | 23.10 |

Návštěva kraje Dalarna a malebných měst Mora a Falun

Dnes jsme měli na programu prohlídku města Mora, které leží ve švédském kraji Dalarna. Hned na začátek to bylo trochu dobrodružné. Město totiž vypadalo, jako by všude bylo zavřeno. Když jsme ovšem přišli do turistického informačního centra, ukázalo se, že zavřeno naštěstí není. Příčina toho, proč tam všichni sedí potmě, byla v něčem úplně jiném: nešel proud. Jak jsem se dozvěděla od místních pracovnic a následně z novin, toho rána došlo k požáru na nějaké rozvodně a v důsledku této nehody nešel proud prakticky v polovině již zmiňované Dalarny (Mora tedy nebyla jediným zasaženým městem). Naštěstí se proud podařilo obnovit už před polednem, a tak hladký průběh naší návštěvy zas tolik ohrožen (a omezen) nebyl.

dalarna

Červený kůň je symbolem Dalarny (někdy i celého Švédska)

Když proud opět naskočil, vyrazili jsme nejprve do knihovny, kde jsem si vyžádala heslo, připojila se a začala úřadovat. Konečně se mi podařilo zařídit ubytování v Oslo a také domluvit to na dnešní večer ve švédském městě Falun. Musím přiznat, že se mi v Dalarně moc líbí. I když Selma Lagerlöf byla spjata spíš s o něco jižněji ležícím Värmlandem, mám pocit, že atmosféra jejích příběhů je patrná i tady. Dalarna je tajemná. Jako říše pohádek. Zároveň je neuvěřitelně malebná. Mora je malinké městečko, ale plné temně červených domečků s bílým lemováním, které mě nepřestávají okouzlovat. Naopak obchůdky mě docela zklamaly, nenašla jsem tu nic převratného. Až na jednu výjimku. Vykrajovátka. Ano! Našla jsem obchůdek s velkým výběrem a odnesla jsem si rovnou tři: domeček, motýla a puzzle.

röda hus

Dnes byl den dopřávání, aneb terminologií mých spolužáků dnes jsme byli ryč bič.

Takže jsme si nejprve dali pizzu a pak ještě pravé švédské fika: kávu (nebo horkou čokoládu) a k tomu typicky švédské zákusky - dammsugare (což v překladu znamená ‚vysavač‘, jde o zelenohnědý váleček, který vzdáleně připomíná naše zákusky metro) a navrch tradiční kanelbulle (skořicové šneky). Kromě jídla jsme se ale stihli věnovat i obdivování krásy města, zejména místního kostela a starobylé červené zvonice. Zabloudili jsme i do cíle Vasova běhu, kde se nacházelo také muzeum pojednávající o této sportovní události. Vstup byl volný, a tak jsme hned využili příležitosti a šli se dozvědět něco nového. Například to, že se závod konal poprvé už roku 1922, kdy se ho zúčastnilo všehovšudy 119 lidí. Dnešní počet účastníků se pohybuje okolo 70 tis., ale je třeba upřesnit, že v současné době jde spíš o sérii závodů (je tam mj. závod pro ženy, pro děti, štafeta, poloviční trasa atd.), takže pokud budeme mluvit jen o tom tradičním závodu na původní nezkrácené trase, účastníků bývá "jen" asi 15 tis. Zatím největšího úspěchu zde dosáhl švédský běžkař Niels Karlsson, který závod vyhrál hned devětkrát. V posledních dvou letech ovšem zvítězili sousedé z Norska.

zvonice

Někomu už jsem vyprávěla o historické události, kterou závod připomíná, někomu ještě ne, a tak ji raději znovu shrnu. V roce 1520 bylo Švédsko součástí Kalmarské unie, která spojovala celou tehdejší Skandinávii. Hlavní slovo v unii ovšem mělo Dánsko, což se švédské šlechtě pochopitelně nelíbilo. Dánský král pozval hlavy švédských šlechtických rodin do Stockholmu s příslibem, že se tam s nimi sejde k jednání. Místo toho je ovšem nechal zatknout a popravit (šlo asi o 80 lidí). Tato událost pak vstoupila do historie jako stockholmská krvavá lázeň. Mezi popravenými byli i zástupci rodu Vasa, z něhož pocházel i tehdy 24letý Gustav. Ten sice popravě unikl, ale sám musel prchat před pronásledovateli. Na cestě se dostal právě do města Mora, kde ho místní obyvatelé ukryli a pomohli mu. Když je ovšem podněcoval ke vzpouře proti dánskému králi (a líčil jim, co se ve Stockholmu stalo), nevěřili mu a proti dánskému panovníkovi se postavit odmítli. Gustavovi nezbylo, než Moru opustit a prchnout na západ, do Norska. Pár dní po jeho odjezdu do města dorazily zvěsti o hrůzných stockholmských událostech a místní pochopili, že promarnili příležitost. Ze svých řad proto vybrali dva nejlepší a nejrychlejší muže, kteří se měli vydat po Gustavových stopách (na lyžích), najít ho a přivést zpět. To se také podařilo. Gustav pak vedl povstání proti Dánům i dva a půl roku trvající válku, v jejímž závěru se Švédsko plně vymanilo z dánského vlivu. 6. června 1523 byl Gustav Vasa korunován švédským králem. Tímto dnem Švédsko získalo nezávislost (která trvá bez přerušení dodnes) a výročí je zároveň národním svátkem.

Končím exkurzi do historie a vracím se do Mory. Když jsme se občerstvili, prošli všechny obchody i nejbližší památky, čas už se pomalu nachýlil k odjezdu. Ještě jsme zašli na nákup do místního Lidlu (který je i ve Švédsku nejlevnějším supermarketem) a doplnili zásoby. Pak nás čekal přesun do Falunu na nocování. Místo jsme měli domluvené na zdejších kolejích. Dalo by se tak říct, že už se ze mě stává skoro expert přes skandinávské studentské bydlení. Zároveň musím přiznat, že tím, že jsme tentokrát nevyužili Couchsurfing, nám odpadla povinnost se nějakým způsobem socializovat s hostitelem, což byla docela úleva, protože jsme si chtěli hlavně odpočinout, přebalit a já potřebovala dopsat deník. Přesto jsem se dostala do postele strašlivě pozdě.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář