Pátek 12. 8. 2016

12. srpen 2016 | 22.48 |

Loučení s Norskem a přejezd do Dánska

Dnešní den byl celkem nezajímavým, především proto, že jsme většinu času strávili na cestách. Z Oslo jsme odjeli už v 10 dopoledne. Počasí se oproti včerejšku stihlo dost zkazit (včera jsme měli opravdu štěstí, že bylo tak krásně), a tak jsme ani nevymýšleli žádný program na ráno. Původně jsem sice chtěla zajít do knihovny na internet, ale nakonec jsem si řekla, že bez toho ještě chvíli vydržím.

Z Oslo jsme jeli dál na jih do města Langesund, odkud jezdí trajekt do Dánska, do Hirtshalsu. Trajekt odjížděl ve 14:30 a měli jsme docela štěstí, že jsme přijeli včas, ale zároveň jsme nemuseli čekat kdovíjak dlouho. Trochu se tím ukázalo, že i v jižních částech Norska je přesun z místa na místo docela náročný a zdlouhavý, protože úsek, který bychom ve Švédsku jeli slabé dvě hodiny, nám tady vyšel bezmála na tři.

Trajekt měl nakonec také trochu zpoždění, protože se proces nakládání protáhl více, než se čekalo. Samotná plavba trvala přes čtyři hodiny. Chvíli jsme se dívali na film, ale když se ozval hlad, museli jsme zavřít oči nad místními cenami a pořádně se nakrmit. A tak jsme dnes měli kuřecí a hranolky za 58 dánských korun (asi 200 našich).

Cestou se začal zvedat vítr a vlny byly nakonec tak veliké, že se i ten obrovský trajekt začal dost nepříjemně houpat. Přiznám se, že jsem vůbec nedokázala jít rovně. Houpání někdy bylo tak intenzivní, že jsem z toho až měla nepříjemný pocit, ačkoli jinak si myslím, že jsem na cesty trajektem zvyklá a vůbec houpání na vodě je mi spíš příjemné. Před dánským přístavem jsem ještě využila poslední příležitosti a odvážila se jít na procházku na palubu. Velmi rychle jsem se zase musela jít schovat, protože vítr fičel tak silně, že jsem se opravdu bála, že mě to odnese. Všude byla voda, ačkoli nepršelo, ale vítr ji tam zanášel z rozbíjejících se vln. To ani nemluvím o temně šedé obloze, která působila dost hrozivě.

Když jsme přistáli v Dánsku, na severu Jutského poloostrova, popojeli jsme kousek po pobřeží na nedalekou pláž. Cestou k pláži jsme museli překonat úzké místo mezi dvěma kopci. V této úžině nabíral vítr takové intenzity, že skoro bylo možné se o něj opřít. Naštěstí když se nám podařilo proniknout až na pláž, síla větru se víc rozprostřela, a tak byla procházka o něco příjemnější. Přesto na nás zapůsobily dost vysoké vlny a také pohled shora na kopec, který voda pomalu, ale jistě postupně ohlodává. V jednom místě jsme dokonce našli spadané dlaždice i kus zdi domu. Voda tam půdu podemlela natolik, že došlo k sesuvu. Pro tuto oblast jsou typické velmi nízké domečky, což je vzhledem k povětrnostním podmínkám naprosto logická volba. Tady se výškové budovy asi nikdy neuchytí.

Bylo zvláštní uvědomit si, že je vlastně léto. Srpen. V Dánsku to spíš vypadalo jako začátek zimy. Vítr, vlhko a tma. Tmu jsem ovšem docela vítala, protože to bylo znamení, že se po dlouhé době třeba zase pořádně vyspím.

dánsko

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Pátek 12. 8. 2016 andrea 23. 08. 2016 - 19:54