Pátek 15.4.2011

16. duben 2011 | 21.46 |

Dnes jsem opět začínala až ve 14.h. Horší je, že jsem o tom včera zapomněla Steph říct, a tak jsem v 9 ráno zjistila, že jsem v domě zamčená. Naštěstí se dopoledne zastavila jedna její kamarádka (měla klíče) a já jsem jí včas zvládla vysvětlit, aby dveře nezavírala. V průběhu dopoledne jsem opět udělala nějakou práci z fyziky a dějepisu a krátce po poledni se vydala do školy.

V jídelně jsem se potkala s Kaiou, chvíli jsme si popovídaly, ale přes hluk jsme se skoro neslyšely. Ona si pak potřebovala opakovat na následující hodinu, kdy měli psát nějaký text, já proto zamířila do CDI. Vrátila jsem již dočtenou knížku (i když se to neobešlo bez menších komplikací, protože jsem špatně rozuměla) a pak spatřila Raphaëla. No, v tu chvíli z něj nevypadlo víc než "ahoj, jak se máš?", ale to přičítám faktu, že byl právě hluboce začtený. Já si proto vytáhla učebnici finštiny a trochu si opakovala již zapomenutá gramatická pravidla.

Na dvouhodinovku francouzštiny jsme se vydali společně. Při cestě jsem zjistila dvě věci: 1) špatně ve francouzštině vyslovuji slovo víkend; 2) Raphaël má plno plánů: v sobotu návštěvu u kamaráda, v neděli nějaký koncert.

Po téhle zprávě a zároveň v průběhu hodiny, kdy jsem absolutně neměla co dělat, protože se třída připravuje na nějakou předmaturitní zkoušku, má nálada klesla hluboko pod bod mrazu. Tohle je fakt k vzteku!

Po hodině kreslení a koukání z okna jsem s radostí konstatovala, že se celá třída zvedla. Ještě jsme zamířili do atria, kam nám profesorka přinesla nějaké papíry s texty k maturitě, a poté jsme byli propuštěni. S Raphaëlem jsme mlčky vyšli ven a mířili k parkovišti. Až jsem si řekla: a dost.

"Máš v úterý odpoledne čas?" "No, normálně ano." "Ok, a měl bys chuť mě doprovodit do kina?" Nevím, kde se to ve mně vzalo. A když nad tím tak přemýšlím, jen těžko jsem mohla dostat jinou odpověď: "Ale jo." Pak se rozpoutal hovor o kinech v Angers. Takže už vím, že jsou tady celkem 3, dvě z nich už jsem navštívila, a tak mě (doufám) v úterý s Raphaëlem čeká to třetí. Má to jen jeden háček: zjistil, že představení hrají ve 13h25. To je super, ale já mám hodinu angličtiny až do 14h! Vidím to tak, že se raději pustím do vlastního pátrání, do role organizátorky. Myslím, že co se týče nějakého plánování a informování, Raphaël se to ještě moc dobře nenaučil. (Tak vzpomínám na středu, při obědě jsem se ptala: "Ta práce z pondělí je na dnešek?" "Ne, já to teda sice udělal, ale na dnešek to není." Při hodině: "Tak si vytáhněte tu práci z pondělka, kdo nám to chce prezentovat jako první?" – to člověk fakt neví, jestli se má smát, nebo brečet...).

Pak už nezbylo než mu popřát hezký víkend a vyrazit k domu Stéphanie. Odpoledne jsem ještě dodělala nějaký referát z dějepisu. Po večeři jsem si ještě chvíli psala s kamarády a pak se odebrala do postele – pochopitelně s knížkou a učebnicemi chemie a finštiny. (Hádejte, kterou z nich neotevřu, možnost B je správná). Dobrou noc!

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře