Sobota 12.2.2011

26. březen 2011 | 19.02 |

Dnes jsem si nastavila budíček na 8. Chvíli si četla, nasnídala se a vyrazila do Intermarché na nákup potřebných ingrediencí na zítřejší bramboráky (zítra je zavřeno). Jen co jsem vyšla ven, začalo pršet. Ale tak zlehka, říkám si, že pár kapek mě nezabije. Na půli cesty mezi domem a Intermarché se spustil takový liják, že za ty dvě minuty, než jsem stihla do obchodu dojít, jsem byla úplně promočená. Každý před vchodem skládal deštník, já lovila kapesník, abych se alespoň trochu utřela a očistila brýle. Do domu jsem se vrátila jako vodníkova žena a překvapeně hlásala: ono tam prší! Nadia se neubránila úsměvu, když mě viděla, opravdu mi to muselo slušet a já se u toho dovedu tak krásně pitvořit, že jo, mami? Stéphanie akorát vybírala poštu a předala mi pohled. Děkuju, Toníčku! Hluboká mě také zaujala, ještě jsem takovýhle pohled neviděla. A tady si na to moc nepotrpí, rozhodně je tu neprodávají na každém rohu a i když už jsem v pár různých obchodech na pohledy narazila, vždycky to bylo to samé...

Po obědě jsem se vydala směrem do jihovýchodní části města (kterou moc neznám), kde je jezero Maine [men]. A  také spousta uliček a řadových rodinných domků podobných jak vejce vejci. Tak jsem vytáhla svůj plánek a luštila, kudy jít. Jistě, k vodě to bude z kopce. Asi na mě musel být zajímavý pohled. Sice mi to chvilku trvalo, ale naštěstí se v tom plánku už umím docela dobře orientovat a hledané místo jsem brzy našla (ono totiž autobus nejede přímo okolo, ale o několik ulic dál). Udělala jsem pár fotek a zase pomalu vyrazila zpátky. Přeci jen cesta tam byla také trochu procházka a navíc jsem si vybrala sice krásné, ale dlouhodobě nepříliš zajímavé místo, po pár minutách člověk neví co tam. Kromě vodních lyží, koupání a hraní v parku se psem. Chuť jsem neměla ani na jedno (teda, do té vody se tam nehrnul nikdo). Jen jsem prošla parkem zpátky, začalo zase poprchávat. Zahlédla jsem před sebou zastávku (naštěstí tentokrát budku, ne jen značku) a zastavila se tam (také jsem chtěla prostudovat, jak se dostanu do centra). Vyšlo mi to těsně, jen co jsem zalezla, opět se spustil liják a tentokrát i kroupy. Ano, pod tou střechou to bylo mnohem příjemnější. Také jsem si cestou všimla, že autobus projížděl kolem nějakého nákupního střediska (které opravdu vypadalo jako nákupní středisko, jak si ho představí Pražák), budu se tam muset ještě podívat...

Jeden by neřekl, že jsem takhle venku strávila 3 hodiny. Nakonec jsem se vrátila do domu a pustila se do úkolů. Dnes se musím pochválit, zvládla jsem něco málo z fyziky, španělštiny, finštiny a ZSV. A teď už mě čeká jen čtení a zasloužený odpočinek. Ano, myslím, že dneska je zasloužený, zas tak nečinný ten den nebyl. Bonne nuit!

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře