Sobota 26.2.2011

26. březen 2011 | 19.17 |

Hurá víkend! To znamenalo dlouhé vyspávání, dlouhé (a neúspěšné) přemlouvání se k dělání úkolů. Ale především vyřešení problému s mobilem, takže vesele můžu psát SMS i svým fr. známým. Toho jsem okamžitě využila a napsala Raphaëlovi. A nic. Žádná odpověď. Celý den. Jsem jak na trní, poslouchám, jestli mobil nezapípá. Kdepak, jen večer na mě řval, ať si vezmu prášek.

Rozhodla jsem se také vyrazit trochu ven, ať nejsem celý den zavřená v domě. Vydala jsem se do centra, že bych mohla konečně klukům koupit nějakou tu hračku. No jo, jenže kde to hračkářství bylo? Při pátrání jsem objevila Yves Rocher (je to asi 3 minuty pěšky od hotelu, máš se na co těšit, Martine) a hned naproti Sephora (obchod s parfémy). Myslím, že máma se v obchůdcích vyřádí a vlastně se na to i docela těším. Znáte mě, já se někam moc necpu. Takže občas nakouknu do výlohy, ale připadám si hloupě, když mám jít do obchodu jenom, abych si to tam prohlédla. Tudíž spoléhám na to, že na mě máma přenese své nákupní nadšení...

Po chvíli hledání jsem hračkářství našla. Hurá! No jo, jenže zase zboží jinak než posledně. Naštěstí jsem po chvíli dešifrovala i nový systém a našla věci, které mi minule padly do oka. Výborně. Tak jsem koupila jedno takové kukátko (těžko se to popisuje) pro děti a potom ještě jedno kukátko, přes které je vidět zvětšeně a když si třeba přes to prohlížím obrázky v časopisu, tak je úplně krásně vidět, jak jsou ty fotky složené z tisíců malinkatých barevných bodů, které dohromady dávají různé odstíny. Je to zajímavé, jen doufám, že to zaujme i kluky. A nakonec jsem si koupila ještě jednu hru, karty. Bohužel, ke hraní bude asi potřeba znalost fr., ale je to taková částečně vzdělávací hra (na těch kartách jsou různé zajímavé informace o zvířatech, já si vybrala šelmy), takže se něco dozvím, trochu si procvičím jazyk a třeba když někdy zbude víc času u nás ve škole v hodinách fr. (nebo jestli třeba budu příští rok sama nějaké hodiny dávat?) určitě by to mohlo pomoci i dalším studentům. Škola hrou. Uvidíme.

Právě jsem platila, když jsem zaslechla hlasitý hrom. A při pohledu z okna: ztemnělá ulice a bílá klikatá čára blesku. Hustý, pronesla jsem šeptem, ignorujíc, že na mě lidi divně koukají. Občas mi tu ta čeština trochu utíká. Moje první fr.bouřka! Já ale tušila, že se dá do deště, takže jsem deštník měla s sebou, vytáhla ho a přeběhla kousek dál do knihkupectví, kde jsem věděla, že vydržím dostatečně dlouho na to, aby se sprcha venku přehnala.

Tak jsem si koupila ještě Molièrova Lakomce, fr.-anglický a anglicko-fr.slovník (ono je to docela užitečné, když tady chci překládat mezi těmi dvěma jazyky, většinou to jde ještě přes češtinu a to dost zdržuje). Potom se venku trochu vyjasnilo (za hodinu zas svítilo sluníčko a bylo 15°C). Pomalu jsem se vydala na zastávku autobusu. Tam mě oslovila nějaká mladá holka: tohle vám vypadlo. Fuj, bože díky! Vytrousila jsem z kapsy svou průkazku na MHD! Naštěstí už je zas zpátky na svém místě, teda to by byl šok! Ještě teď z toho mám husí kůži!

K večeru jsem dokončila sledování naší klasiky Slunce, seno... v podobě třetího dílu (který prý včera dávali v televizi), po večeři ještě s Nadiou zhlédla jeden díl fr.Les Simpson a potom se pomalu chystala ke spánku. Dobrou noc! (A Raphaël pořád nic. Nechce. Nemůže. Zapomněl. Neví, co napsat... Já zas nevím, co z toho vydedukovat. Lidi jsou složitý).

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře