Úterý 12.4.2011

14. duben 2011 | 17.16 |

  

Dnes jsme začínali dvouhodinovkou biologie. Trochu mě překvapilo, že Raphaël před třídou už nečekal (obvykle tam bývá mezi prvními). Když se nedostavil ani po zvonění, začínala jsem tušit zradu. Že by se mě na poslední chvíli zalekl?

Profesor nám konečně přinesl opravené testy – mám 13,75/20, což je dle jeho vlastních slov velmi dobré (a trumfla jsem i několik svých spolužáků, jinak Raphaël má 15,5), ale já spokojená nejsem. S tímhle testem jsem si byla docela jistá, a tak jsem čekala, že to bude alespoň těch 15! No, snad příště... (V průběhu hodiny se Raphaël tedy objevil. Myslím, že ho zdržela asi ta zraněná ruka, neboť učiteli přinesl papírek od školní sestry).

Následovala dvouhodinovka ekonomie, kterou jsem strávila vedle Margot (spolužačka). Byla jsem ráda, že se nám podařilo prohodit pár slov (profesorka z toho už tak nadšená nebyla) a přesto jsem pochytila i něco málo z probíraného tématu (mimochodem stejně nudné jako obvykle).

Když jsme konečně byli propuštěni, Raphaël mě odchytil na chodbě a spustil monolog, ze kterého jsem vyrozuměla akorát to, že dnes se mnou do kina nemůže, protože jeho tatínek musel někam narychlo odjet a on se má postarat o svého mladšího bratra. Také mluvil o tom, kdy onen film hrají příště, ale z té směsice dnů a hodin jsem nepochytila vůbec nic. Tak doufám, že si na mě udělá čas třeba o víkendu!

Co mi zbylo, popřála jsem mu hezké odpoledne a vyrazila do jídelny, kam už se mezitím stihli shromáždit snad všichni zdejší studenti (fronta až ven). Tak jsem se šla podívat, zda čistě náhodou nějaký profesor, který mě učí, zítra nebude chybět (samozřejmě, že ne), a potom opět zamířila k budově jídelny. Cestou mě zastavila Kaia. Hned jsem na ni vytřeštila oči a divila se, že jí není zima! Dnes tu foukal studený vítr a ona vyrazila jen v kraťasech a lehké mikině. Přiznala, že ano, ani si tu mikinu nemohla zapnout kvůli rozbitému zipu a v průběhu vyučování do prostor internátu nesmí. Kromě toho jsme se bavily o knížce, kterou momentálně čte – 3. díl trilogie Milénium (autor Stieg Larsson, země původu: Švédsko), akorát ve francouzštině. Docela mě překvapila, protože ta knížka není nijak krátká a ona ještě minulý týden četla teprve 2. díl!

Když jsem se konečně dostala ke svému vytouženému obědu, neměla jsem moc čas si ho vychutnat. V klasickém českém stylu jsem to zhltla, ani pořádně nevím co, a letěla ještě na hodinu angličtiny. Dneska nás čekal testíček. Sice jsem se mohla zúčastnit hlasování o jeho přeložení na zítra, ale jak se znám, stejně bych se na to nepodívala a myslím, že i tak ta známka nebude zas tak hrozná...

Pak jsem konečně měla volno. Jenže co dělat? Zkusila jsem napsat Nadie, že jestli má volno, mohly bychom nákupy plánované na zítra vyřídit už dnes. (Jenže ona si tu SMS přečetla až večer). Ve finále jsem zase zkysla doma, pracovala na úkolech do české školy a přemýšlela, na kolik je dnešní neúspěch moje chyba... Byla jsem z toho tak rozladěná, že jsem ani neměla chuť si pustit ten film z knihovny. Místo toho jsem si pustila jednu hru (v češtině) a rozhodla se raději na nic nemyslet...

Při večeři jsme zjistili, že nefunguje televize, čímž se večerní program rázně zredukoval a každý se záhy odebral do svého pokoje. Ještě jsem prohodila pár slov s Prahou přes Skype a pak se rozhodla jít dnes konečně včas spát (tedy ve výsledku asi o 15 minut dříve než včera, no paráda...).

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře