Sobota 26.3.2011

27. březen 2011 | 12.49 |

Dneska jsem měla dopřávací den. Tak nejdřív válení v posteli, potom kakao k snídani, věci, které mi už dva týdny chyběly! Ale bylo třeba také odvést nějakou práci. Tak jsem se prokousala průmyslovou revolucí, udělala výpisky, napsala referát a za 2 hodiny tak zpracovala téma, které se ve škole probírá skoro měsíc. Navíc podle zpráv od Petry, jsme k této revoluci ještě ani nedošli, takže jsem trochu napřed. Také jsem dokončila nějakou práci ze španělštiny a spokojeně si dala polední pauzu.

K obědu jsem si ulovila bagetu a po krátkém občerstvení, při kterém jsem si poslechla další z povídek Šimka a Grossmanna, jsem byla připravena. Vyrazila jsem do terénu. Zamířila jsem do centra a zaplatila jízdné na další trimestr. To jsem ovšem nevěděla, že onen slavný trimestr začíná 1. 4. a končí 31.8.! Ale co já vím, třeba se mi bude tak moc stýskat, že se sem ještě o letních prázdninách vrátím...

Poté jsem prošla také několik obchodů s oblečením, ale buď jsem se stala příliš náročnou zákaznicí, nebo se jim jarní kolekce prostě nepovedla. Zas nějakým zásadním nedostatkem netrpím, tak nákupy mohou ještě počkat. Když už jsem se dostala i na hlavní náměstí, zamířila jsem do obchodu a na mámino přání nakoupila Kinder vajíčka. Teď tady sedím, je mi z té čokolády už blbě, ale jsem ráda, že jsem vytáhla Taťku Šmoulu!

Ještě jsem se zastavila v Intermarché, kde jsem doplnila některé hygienické potřeby a také nepostradatelné Cookies, bez kterých tu také nepřežiju déle než 3 dny. A ještě pytel bonbonů, bez nichž bych si už ani nedovedla představit cestu ze školy domů. (Teda objedu se bez nich jedině v případě, že jedu s Raphaëlem až na Justices a to je opravdu vzácné, přesněji řečeno 2x případ posledního týdne a nejspíš se už nebude opakovat). Vyzbrojena svými "drogami", mohla jsem se vrátit do domu Stéphanie.

Večer jsem ještě napsala něco málo o vědě zkoumající mezinárodní vztahy (neskypovat přitom s mámou a Martinem, tak asi usnu, jak je to nudné) a po večeři zkusila na Facebooku napsat jedné ze svých spolužaček. Haha, test znalostí: která je Clémence? Tak honem hledejte ve starších zápisech! Každopádně jsem si s ní psala téměř 2 hodiny, především o mém životě tady (porovnání s Prahou), škole a také hodně o cestování. Konečně jsem se dostala i k otázkám. Pořád tu jen povídám o sobě a odpovídám na dotazy spolužáků. Rozhodla jsem se to změnit. Tak například vím, že Clémence lákají tropické země: Argentina, Afrika nebo třeba Španělsko. No, já jsem spíš na ten sever, to už asi víte.

Teď už jdu sebou žuchnout do postele (jo a mám pochvalu, poněvadž jsem se dneska dostala také ke cvičení!), spokojená, že jsem dnes udělala téměř všechno, co jsem chtěla, ale hlavně, že se mi opět podařilo navázat nějaký kontakt, i když jen přes internet. Tak to je za půl bod. Ale ten se taky počítá!

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře